Úvodem mi dovolte nejprve navázat na předchozí dvoudílný článek. V něm jsme vám představili celkem tři zdroje v cenovém rozpětí 500 až 5 000 Kč, mezi kterými si zákonitě musel vybrat jak člověk požadující „něco levného“ pro obyčejný kancelářský počítač, tak herní nadšenec disponující dělem kupříkladu se dvěma GeForce 8800. V dnešní recenzi si pokryjeme „zlatý střed“ mezi napájecími zdroji pro herní sestavy, z něhož bezpochyby většina hráčů svůj zdroj nakonec vybírá. Zdroj není komponenta, na které se vyplatí šetřit a již vůbec ne v situaci, kdy s ním budete napájet novou základní desku, dvoujádrový procesor a hi-end grafiku. Investice, řekněme 1 500 Kč navíc oproti obyčejnému levnému zdroji, se bezesporu vyplatí, ať již s ohledem na stabilitu a spolehlivost provozu, tak i z hlediska nákladů na provoz počítače.

Dnešní recenze vám představí celkem 11 zdrojů z daného cenového segmentu. Sedm si jich představíme dnes, zbývající příští týden, kdy doplníme i veškerá měření. Ta budou zahrnovat i srovnání s dříve testovanými zdroji, neboť jsme měli k dispozici shodný testovací počítač, za jehož vybavení klíčovými komponentami opět patří dík firmám TN Trade (skříň, chladič a 10 zdrojů v testu), JSComputers (zdroj OCZ) a českému zastoupení Asusteku (Radeon HD 2900 XT):

• MB: Gigabyte 955x
• CPU: P4 561 (Prescott 3,6GHz, TDP 115W), chladič Thermaltake TMG i2
• RAM: 512MB DDR2 Samsung
• VGA: Asus Radeon HD 2900 XT
• skříň: Enermax Uber Chakra
• HDD: Western Digital Raptor 74GB + Caviar 320GB
• Windows XP SP2, SpeedFan, Oblivion

Pod pokličkou zdrojů

Kromě obvyklých fotografií vnějšku a vnitřku všech testovaných zdrojů si dnes také povíme detaily o tom, jak to vlastně v tomto oboru vypadá. Jak známe z mnoha jiných oborů, ne vždy je firma, jejíž zdroj kupujete, skutečným výrobcem. Identifikace u zdrojů lze provádět mnoha způsoby, jedním z jednodušších je prověření „UL čísla“ (UL - Underwriters Laboratories), které má jednoznačně identifikovat skutečného výrobce zařízení. Vypadá zhruba takto:

Tento konkrétní demonstrační štítek pochází z prvního zdroje, Amacrox FreeEarth AX650-GLN. Dovolím si tvrdit, že mnohým z vás tato značka nic neříká a už vůbec ne v souvislosti s napájecími zdroji. Již sám název skrývá dostatečnou indicii k odhadu skutečného výrobce. Sekvence znaků „GLN“ je obvyklá na zdrojích Fortron, tedy u firmy FSP Group. A co říká UL číslo? E190414 patří právě FSP Group, za zdrojem Amacrox tedy ve skutečnosti stojí výrobní linky firmy prodávající své zdroje pod značkou Fortron. A nebudeme vás napínat, není to jediný skrytý Fortron v našem testu.

Druhý ukázkový štítek patří zdroji OCZ GameXstream 600W (který naleznete v druhém dílu příští týden). Jeho štítek sice svým E243823 hlásá, že výrobcem má být OCZ Technology, ale my zde tušíme zradu. Všeobecně se ví, že některé řady pro OCZ vyrábí různé firmy, ještě pak připomeňme, že OCZ si nedávno koupila vlastního výrobce, firmu PC Power & Cooling. E243823 tak sice „patří“ OCZ Technology, ale to jen proto, že si toto UL číslo koupila od původního majitele, firmy, která GameXstream zdroje ve skutečnosti pro OCZ vyrábí. Nebudu vás napínat, jde opět o FSP Group a jejich zdroje řady Fortron Epsilon.

Třetí demonstraci zmatku mezi zdroji si povíme jen slovně. Tak trochu to naznačuje již druhá zmínka, FSP vyrábí jak vlastní zdroje, tak i pro další výrobce, což je obecný jev. V našem testu se tak kromě jiného sešly hned tři zdroje, které jsou uvnitř zcela shodné a nesou i stejné UL číslo. Oba zdroje Thermaltake a jeden exemplář od LC Power tak ve skutečnosti pocházejí od Channel Well Technology, známého výrobce napájecích zdrojů. Bude velmi zajímavé sledovat, jak si proti sobě vzájemně povedou a jako jak výkonné označili výrobci napájecí větve na štítcích ;-). A nyní už pojďme na ty zdroje…