Na úvod se sluší připomenout, že CMOS technologie slouží k výrobě čipů obecně. Ať již jde o nějaký procesor obsahující „standardní“ tranzistory a další prvky, nebo fotografický snímač nesoucí fotocitlivé prvky, princip je podobný. Takže jako se bavíme o nanometrech u CPU či GPU, můžeme se o tomtéž bavit u fotografických snímačů. Rozdíl je v tom, že pro takové GPU dnes potřebujeme něco kolem 5 až 10 miliard tranzistorů v co nejmenším prostoru, fotografický snímač má své rozměry pevně dané a fotocitlivých prvků má tak kolem - no třeba kolem 28 miliónů, byť jsou doprovázeny dalšími prvky (A/D převodníky, zesilovače atd.). Řádově jsme ale na zhruba tisíckrát menších množstvích tranzistorů.

A i proto může být a také je většina fotosnímačů v dnešní době vyráběna konzervativní 180nm technologií - vlastně bychom ještě měli psát původní zápis: 0,18µm. S takto velkými tranzistory byly vyráběny procesory na přelomu století, tedy přesněji se 180nm technologií začal Intel u procesorů Pentium III architektury Coppermine, taktovanými od 500 MHz výše. AMD na 180nm výrobě spolupracovala s Motorolou a představila ji v procesorech Athlon v listopadu 1999 s tím, že sériová výroba ve velkých objemech nastoupila na jaře 2000. Touto technologií byly vyráběny též pozdější Athlony řad Thunderbird (až 1,4 GHz) a Palomino (až 2100+) a generačně odpovídající Durony.

Nyní, o 15 let později přichází 65nm výroba za použití měděných spojů místo hliníkových do foto světa. Snímač použitý v bezzracdlovce NX1 se jmenuje Samsung S5KVB2 a podle dostupných informací nese celkově 31 miliónů fotocitlivých bodů, z nichž je využíváno 28 megapixelů. Jde o snímač typu BSI CMOS, dle Samsungu první BSI v APS-C segmentu. Vedle až 30% zlepšení v množství světla dopadajícího na vlastní fotodiody, došlo i na optimalizaci vodivých drah, což umožnilo v NX1 nabídnout právě ono vyzdvihované UltraHD video 3840×2160/30p.

Samsung dodává, že oproti hliníkovým 180nm čipům, které jsou dnes běžné, nabízí výrazně pokrokovější technologii s nižší spotřebou, nižším tepelným vyzařováním a s tím souvisejícím nižším vlastním šumem. To je samozřejmě hezké, ale jedním dechem musím dodat, že pro fotografa méně podstatné než kvalita RAWů. Na tu z NX1 si počkejme až do prvních recenzí, které ukáží, jestli nový čip obstojí v těžké konkurenci výrobců jako Sony, Toshiba či Canon.