iiNet vs. AFACT: v Austrálii začal důležitý soudní proces

Význam tohoto sporu spočívá ve vytvoření precedentního rozhodnutí, neboť iiNet není žádná malá ryba, jde o jednoho z největších poskytovatelů připojení k internetu (ISP) v Austrálii. Pokud prohraje, má zábavní průmysl v kapse soudní potvrzení o tom, že ISP je odpovědný za to, co s jeho sítí dělají uživatelé. Aby AFACT zvítězila, používá u soudu poměrně zajímavá tvrzení. Kromě předložení jakoby důkazů o tom, kolik asi tak lidí stahuje jaký film a jaké tedy vznikají škody, AFACT tvrdí, že požádala iiNet o odpojení uživatelů využívajících dané IP adresy, iiNet však uživatele odpojit odmítá. Právní zástupce AFACT Tony Bannon tvrdí, že iiNet ani nevymáhá dodržování smluvních podmínek, ve kterých má napsáno, že uživatelé nesmějí síť používat k provozování ilegálních aktivit. Zároveň tvrdí, že iiNet tímto způsobem sám těží z pirátství, neboť stahovači prý mají poměrně velké datové přenosy a že prý čím více dat uživatelé přenesou, tím více iiNet vydělává, takže odpojení uživatelů by pochopitelně způsobilo iiNetu snížení příjmů. Tady by se asi slušelo doufat, že soud bude mít rozum a uzná, že odpojit uživatele jen na základě přání nějaké organizace je nemyslitelné, odpojovat by se mělo až na základě soudního rozhodnutí.

Tony Bannon pak u soudu pustil nahrávku agenta AFACTu Nigela Carsona, který demonstroval stahování Batmana pomocí BitTorrentu. Na to se soudce Cowdroy zeptal: „Můžete mi sdělit, pane Bannone, kolik dalších poskytovatelů připojení k internetu poskytuje tentýž druh informací? Co nyní dělají ostatní?“ a poukázal na skutečnost, že v hromadě předložených důkazů figuroval iiNet čtyřikrát. Poté, co Bannon nebyl schopen vyjmenovat ani jednoho, protože měl zrovna na mušce iiNet, soudce Cowdroy řekl, že by raději viděl živou demonstraci stahování a ne nahrávku.

Soudní líčení pokračovalo druhým dnem, kdy se opět Tony Bannon opíral do iiNetu s tím, že vytáhl několik e-mailů mezi zaměstnanci poskytovatele připojení (čert ví, kde je vzal). Šlo o komunikaci mezi iiNetem a Westnetem, dalším poskytovatelem, kterého nakonec iiNet koupil. V e-mailech si zástupci obou firem povídali o tom, jak Westnet nakládá s dopisy od AFACTu, prý že měli vymyšlený systém, který tyto maily rovnou posílal konkrétním uživatelům užívajícím danou IP adresu. V e-mailech se také dalo vyčíst, že sám šéf iiNetu Michael Malone byl proti přeposílání těchto výzev od AFACTu, když v jednom z nich tvrdil: „Nějaká třetí strana vznáší nepodložená obvinění proti zákazníkovi a vy mu to přeposíláte? … Váš přístup poškozuje průmysl (zřejmě tím myslel internetový) a zhoršuje v tomto případě pozici iiNetu.“ Bannon dospěl k závěru, že poskytovatel o dané situaci věděl, bylo mu známo, že jeho uživatelé používají P2P aplikace a mohl přímo zakročit, ale nic neudělal.

Zajímavá byla také korespondence směrem k vedení od jednoho z techniků, který si všiml, že e-mailová adresa pro nahlašování porušování autorských práv nefunguje. „To může znamenat, že vám už nějaký čas ty přiblblé e-maily o autorských právech nechodí. Pokud se ta adresa už nepoužívá, měli bychom ji z webu odstranit.“ V dalším e-mailu Leroy Parkinson z týmu zabývajícího se souladem fungování firmy dle zákona sděluje Peteru Coroneosovi z Internet Industry Association, že „e-maily od AFACT pro iiNet už v podstatě představují spam“.

Slovo dostala také obhajoba, Richard Cobden za poskytovatele řekl, že tak, jak AFACT vyčísluje 94 942 porušení autorských práv, jde o číslo „uměle nafouknuté ve zinscenovaném procesu“, když jedno porušení započítává vícekrát při opakované kontrole, zatímco uživatel může stále stahovat nebo sdílet jednu a tu samou věc.

Proces má pokračovat ještě po dobu dvou týdnů, pak bude dvoutýdenní pauza a po dalších dvou týdnech slyšení by měl soud vyřknout rozsudek.