Návrh úpravy DNS - další špion vašeho soukromí?

Google, který za tímto návrhem stojí, a spolu s ním ještě pár dalších navrhovatelů, se dušuje, že nikoliv, ale pravda je taková, že nebezpečí většího šmírování tu je. O co ale běží? Na stole leží návrh úpravy DNS komunikace, která by byla doplněna o část vaší IP adresy, konkrétně o prvních 24 bitů (nyní se používají ještě většinou 32bitové IP adresy IPv4, ale pro blížící se nedostatek by měly být časem nahrazeny 128bitovými IPv6). To by DNS serveru umožnilo lépe rozeznat místo, kde se nacházíte a tím pádem vám poslat IP adresu serveru, který je vám nejblíže, čímž by se samozřejmě zkrátila i doba jeho odezvy.

DNS není vlastně nic jiného než pomůcka pro lidské mozky, které si lépe pamatují slova než číslice a DNS (Domain Name System) tato jména překládá do čísel (IP adres), které už počítače zpracovávat umí. Struktura takových dotazů je hierarchická a směřuje od vás přes providera až ke kořenové doméně a od ní zase směrem dolů k DNS serveru, který na položenou otázku už zná odpověď. Tak je možné, že třeba při dotazu na www.google.com zde v ČR dostanete zcela jinou IP než při stejném dotazu v New Yorku. Doplnění tohoto dotazu o několik bytů z IP adresy tazatele, by DNS serverům mohlo lépe určit vaší polohu (obecně je to většinou známá poloha vašeho poskytovatele) a mohl by vám přesněji dodat IP nejbližšího serveru, na který se chcete připojit.

Na jedné straně se dá pochopit snahu o zrychlení internetu, což bude dáno rychlejšími odezvami serverů ležících fyzicky blíže uživatelům, na druhé straně není možné nevidět marketing, který z této snahy přímo čiší. Přesnější lokace uživatele totiž bude znamenat především přesnější cílení reklamy, což u jednoho z největších poskytovatelů reklamy na světě, kterým už dávno Google je, nezní zcela nezištně. Druhým nebezpečím je možnost větší sledovatelnosti, kam vaše dotazy směřují, i když IP adresa není zadávána celá (zatím).