Změna interface je patrná na první pohled, nový skin je oproti SPP 4.0 laděný tmavě (přechází do černé), rozložení některých ovládacích prvků bylo upraveno a vertikální ovládací panel byl rozdělen na dva kratší, aby se snáze vešly na obrazovku (oddělené jsou funkce histogram a navigace). Uživatelská úprava tohoto rozdělení sice není možná, ale to by ani nevadilo.

Uživatelům spíše vadí, že není možné nastavit barvu pozadí. Černá namísto neutrální šedé sice na pohled působí více profi, ale mnoha fotografům nevyhovuje (snímek proti černému pozadí může působit subjektivně světleji nebo méně kontrastně). Také byla změněna předvolba nastavení funkce lupa, kterou je při otevření dalšího snímku potřeba znovu aktivovat (původně byla aktivní, dokud ji uživatel sám nevypnul). Nový interface tedy ještě potřebuje nějaké mouchy vychytat.

Od verze 5.0 se očekávaly výrazné změny po stránce zpracování snímků, ale převážná většina rozdílů se týká spíš ovládacích prvků. Je ale možné, že na další úpravy ještě dojde, například SPP třetí generace měnila uživatelský interface ve verzi 3.0, ale zpracování souborů inovovalo až vydání 3.5.2.

Ačkoli se výstupy SPP 5.0 v případě řadových snímků nijak viditelně neliší, došlo přecijen k určité úpravě - oproti SPP 4.0 není sytě červená tak nepřirozeně přepálená - kvalit a hladkých přechodů SPP 3.5.2 přesto nedosahuje:

SIGMA Photo PRO 2.5 + SD14	SIGMA Photo PRO 3.5.2+ SD14
SIGMA Photo PRO 4.0+ SD14	SIGMA Photo PRO 5.0+ SD14

Tím se dostáváme k myšlence, že novější ještě nemusí znamenat ve všech ohledech lepší. V nejběžnějších situacích to sice platí, ale v extrémech, jakým je ukázka výš, to bývá jinak. Jelikož je to mezi pumpaři poměrně známý fakt, objevují se často dotazy, co která verze změnila, nebo k čemu je která vhodná. Protože to Sigma neuvádí, pokusím se o malé shrnutí, které snad bude někomu nápomocné (spíš však pro majitele starších těl jako SD14, protože nejnovější hardware je samozřejmě podporován jen v novějším softwaru).

• 2.5 - nejstarší verze, kterou může mít smysl používat (výrazně starší trpěly „dětskými“ problémy); hodit se může v případě velmi dlouhých expozic, kde lépe zachovává barvy v přepalech
• 3.5.2 - nejlepší zpracování červené a přechodů mezi odstíny červené, nejlépe řešené přepaly u krátkých a středně dlouhých expozic, oproti verzi 2.x přirozenější obloha (méně tyrkysová)
• 4.x - změna v přístupu k redukci šumu, manuální nastavení pro snímky na ISO400 a výš, celkově nižší šum ve stínech na úkor občasných artefaktů (horší přechody do černé, banding), horší červená (přechody, přepaly)
• 5.x - výstupy podobné jako u 4.x, stejné zpracování šumu, nepatrně lepší červená

Různé verze SPP je možné používat zároveň (neoficiálně), pokud jsou instalovány od nejnovější po nejstarší.