Už ze samotného obsahu a délky recenze vám musí být jasné, jaký vztah máme k této novince. Po jejím otestování a zejména srovnání s konkurencí jsme se skutečně nemohli zbavit nutkání ptát se, proč vlastně AMD tyto procesory uvedla. Zkráceně řečeno: jsou jen o něco málo rychlejší než stávající procesory od tohoto výrobce, a to ještě jen v určitých situacích, kterými realita všedního dne obvykle neoplývá (i když jak u koho), přičemž své rychlosti dosahují podobným způsobem jako kdysi dávno konkurenční procesory postavené na mikroarchitektuře NetBurst, tedy hrubou silou, v tomto případě vysokým taktem a hromadou jader. Konkurenci v lepším případě dohánějí, o předhánění nám tento produkt nedává moc příležitostí hovořit, tedy pokud se nebudeme bavit o zmíněném počtu jader a spotřebovávaných wattech. I když jsme vám už řekli hodně, pojďme se podívat na testy, které naše povídání jen podtrhnou.

AMD FX-8150 v porovnání s Intel 386 SX ;-)

Důvody, proč nám testování trvalo tak dlouho, rozebírat nebudeme, protože jsou irelevantní, prodlení beztak neomlouvají a na výsledek mají pramalý vliv. Raději se pojďme podívat, s jakým arzenálem se vlastně testovalo.

 

Testovací sada zaslaná od AMD sestávala ze dvou hlavních částí: základní desky ASUS Crosshair V Formula s čipsetem AMD 990FX + SB950 a samotného procesoru FX-8150, což je nejvýkonnější z řady desktopových Bulldozerů. Má 8 jader dělených ve čtyřech Bulldozer modulech, základní takt 3,6 GHz, Turbo 3,9 GHz a v určitých situacích si v základním nastavení sáhne až na 4,2 GHz. Pak byly ještě v krabici takové zbytečnosti jako děravá pixla na kafe a mohutná přezka na pásek, obojí s logem nového procesoru. Tyto dva předměty by měly bezesporu příchuť sympatických dárků, pokud by ovšem nový procesor FX předvedl alespoň z poloviny tak oslňující výkon, jako naznačoval před uvedením potutelný marketing výrobce či pestrobarevné slajdy.

Podrobnosti čtěte v článku AMD uvádí procesory FX s jádry Bulldozer

Deska nám během testování trochu znepříjemňovala život, odhadujeme, že šlo o vadný kus a že se (snad) takto desky v běžném prodeji nechovají. Jestliže se v každém normálním motherboardu vyskytuje něco, čemu se říká „hodiny reálného času“, pak náš vzorek disponoval něčím, co jsme bez nadsázky nazvali „hodiny nereálného času“. Deska zásadně nedržela datum, po každém restartu bylo v lepším případě o měsíc víc, v horším o století. V setupu nebyl ani problém vygenerovat čas 13.13.2199. Proč je to problém, zkuste uhádnout sami, napovíme: některé testovací součásti máme uložené na síti na počítači s Windows XP a testujeme s časově omezenou verzí Windows 7. Jen je potřeba říci, že tento problém nemá na hodnocení testovaného procesoru vliv.

Kromě ASUS Crosshair V Formula s čipsetem AMD 990FX + SB950 jsme tu tedy měli také Gigabyte 970A-UD3 s čipsetem AMD 970 + SB950. Vyzkoušeli jsme ho proto, že jde o nejnižší řadu desek určenou pro tyto nové procesory, takže nás zajímala spotřeba a rozdíl ve výkonu zejména dvou grafik v CrossFireX.

To už se dostáváme k použitým grafikám, kterými byly dva Radeony HD 6970, tedy to nejrychlejší, co má AMD v jednočipovém provedení k dispozici. Obě byly od ASUSu a ačkoli byla každé trochu jiná (PCB a chlazení), pracovaly obě na stejných (referenčních) taktech.

Coby SSD (ne, na HDD už se fakt netestuje ;) byl použit Kingston SSDNow V+100 128 GB. Není to dnes žádný zázrak (po našem interně „druhá generace SSD“), ale pořád je s ním o poznání příjemnější práce než s jakýmkoli HDD. Kromě toho to stačilo na to, aby byl znát rozdíl ve svižnosti systému na platformě AMD a na platformě Intel. Chcete to vědět rovnou? Ono vás to nejspíše nepřekvapí: platforma Intel působila subjektivně svižněji.

Tím se dostáváme ke konkurenční sestavě. Ta byla postavena na základech Intel P67 v podání desky ASUS P8P67 Deluxe.

Víc z platformy Intel Sugar Bay s čipsety 6. řady a socketem LGA1155 stejně vymáčknout nejde, ani čipset Z68 neudělá víc (přidává jen možnost provozu v procesoru integrované grafiky a Smart Response technologii, kterou jsme nepotřebovali).

4 GB DDR3 pamětí (2×2 GB) jsme provozovali na střízlivých efektivních 1 600 MHz. Považujeme to za běžnou rozumnou hodnotu, navíc obě sestavy měly paměti konfigurovány právě takto, takže si nemají co vyčítat. Pro živení takovéto sestavy jsme zvolili ne úplně efektivní zdroj Corsair TX750W, pro měření spotřeby pak o poznání efektivnější pasivně chlazený 400W Silverstone. Sestava během grafických testů, při nichž jistou práci odváděl jak Bulldozer, tak zejména oba Radeony HD 6970, spotřebovávala místy přes 500 W a nám se nechtělo zrovna zkoušet, co pasivní 400W Silverstone snese ;-). Spotřeba byla měřena bez grafik (nebyly v sestavě vůbec přítomné).

 

Co se chlazení týče, na testy jsme použili pro Intel klasický chladič z boxu, pro AMD pro jistotu něco lepšího než klasickou boxovanou „hliněnou kostku“, nicméně se srovnatelným větrákem, takže bychom si to dovolili považovat co do spotřeby za téměř ekvivalentní.