Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
sa mi to len zda, alebo ibm/sony/toshiba uplne utiekli v pozadi sa potiacim amd a intelu? :)
myslim, ze AMD na tom se svym vicejadrovym Opteronem taky nebude spatne, teda az ho udela :-)
Ha, Skynet první generace...pozdě, ale přece :-)
Že by konec x86 .)
neutekli spise nebyli zatizeni snahou o kompatibilitu se starym navrhem procesoru z roku 197x
Nevím co je na tom všem pravdy, ale podle infomací publikovaných na internetu se hovoří o tom, že tento procesor Cell by měl být použit firmou SONY v jejich novém Playstation 3. Takže by to pak mohla být vcelku zajímavá hračička.
Trosku me jen vydesilo, ze jsem ted nekdy cetl clanek o tom, jak je na tomhle procesoru krasne a spolehlive implementovany DRM.
Doufám že to kluci zase testnou na Mackách, aby nám to začalo zase trochu běhat.. :-))
A co windows? Myslite ze tech 9 jader nebude odporovat ujednani 1-2 procesory :).
David:
Zase to staré téma: Win s 1-2 procesory. Zrovna včera tu byla diskuze na stejné téma. Windows vnímá patice NÉ jádra.
>> David:
Mně to připadá tak, že ten opoerační systém ani nebude vlastně tušit, že tam je nějakých 8 jader navíc k tomu hlavnímu - resp. by mu to asi mělo být jedno, protože o to, co bude těch 8 jader dělat, se podle mého skromného názoru bude starat to hlavní jádro. Spíše bude zajímavé na tom ty Windowsy vůbec vidět běhat. Cítím v tom nějaký "převodní kód" ala VLIW u Transmety.
Na tomhle nikdy zadny widle behat nebudou, paac to vubec neni CPU do pocitace. OS je jen zbytecna soucast, ktera se bere jako nutny zlo, aby prgatori nemuseli vzdycky vsechno prdat od nuly. Tenhle CPU je urcenej trebas do TV/Videa/... kde prave vyuzije moznost zpracovat paralene vic streamu. Takze na tom pobezi max nejaky mikrojadro. Mozna bude soucasti najaky pridavny karty do beznyho PC (na jeden kanal TV se divate, druhej a treti se uklada na hdd, 4tej stream je audio pro manzelku, patej trebas komprimuje prave natoceny video z vyletu, ...).
fjúúúúúčáááá .. pre tych co to nepochopili (future) ... uz sa tesim ako budem hrat java gamesky na mobile s hentym zhavicom :DD .. pre flamerov (j/k) .. pre tych co to nepochopili (just kidding) .. LoeoL
A aka bude cena?
To, jestli ten rpocesor bude ještě někde jinde je otázkou.
Co se však ví a je jisté je to, že tento procesor je primárně navržen pro Playstation 3 a také tam bude použit.
Dneska také nikoho nezajímá, co má za procesor Playstation 2 a jestli by se nedal dát do stolního compu. Obávám se, že to tady bude stejné.
"While the PlayStation 3 is likely to be the first mass-market product to use Cell, the chip's designers have said the flexible architecture means that Cell will be useful for a wide range of applications, from servers to cell phones. Initial devices are unlikely to be any smaller than a game console, however--the first version of the Cell will run hot enough to require a cooling fan, Kahle said"
Ceil nebude jenom pro Playstation, protože největší podíl na jeho vývoji má IBM a ta už ho před půl rokem odprezentovala jako supercomputing procesor pro celý svět. Jeha nasazení je ale určeno do multimediálních zařízení (jak tu již někdo psal) a v žádném případě se s ním nepočítá jako CPU do PCček a to ani do Apple PC. Pokud se objeví v PC strojích tak jenom jako zákaznický čip např. pro podporu multimediálních procesů.
Nový Apple bude mít jako CPU G6-tku, což bude modifikovaný CPU Power5, ze kterého mimochodem výchází centrální jádro Ceilu (ale jenom vychází ... ve skutečnosti je to hodně ořezané jádro Power5).
Jak se píše v jednom článku:
"To date the PC has defeated everything in it's path. No competitor, no matter how good has even got close to replacing it. If the Cell is placed into desktop computers it may be another victim of the PC. However, I think for a number of reasons that the Cell is not only the biggest threat the PC has ever faced, but also one which might actually have the capacity to defeat it."
WIFT> s tim codemorphingem je to mozne, ovsem dochazelo by k vyraznym vykonostnim ztratam (architektura Power na tohle neni vhodna, neni to VLIW (na tohle jsou dobre Transmenty a IA64)), A vzhledem k pouziti je to spise malo prevdepodobne (Sony ho hodla pouzivat v PSX3, kde bude OS i aplikace budou nativni, a nebude zajem na tom provozavat nejake windows ci jine x86 veci, IBM zase v superpocitacovych clusterech, kde taky bude vse nativni).
Hlavním důvodem, proč do světa x86 takovéto řešení dorazí o dost později, je potřeba vytvořit zcela nové aplikace. Řekněme, že Intel udělá procesor, který v sobě bude mít osm jader z Celerona. Teď na něm pustíte třeba UT2004 a co se stane ? UT2004 je jednovláknová aplikace (pokud se nemýlím) a využije pouze jediné jádro. To znamená, že je potřeba vytvořit nové aplikace tak, aby jely ve více vláknech (např. jedno vlákno na jednu AI, nějaký vlákno na fyzikální efekty a tak dál). To samozřejmě nelze pouhou rekompilací, ale je potřeba přepsat významnou část zdrojových kódů. Výhoda zpětné kompatibility je tak najednou pryč. Řešení je jednoduché - dvě plnohodnotná jádra. To donutí SW vývojaře vytvářet multivláknové aplikace a zároveň nezhorší výkon stávajících aplikací. Po čase se můžou objevit 4 jádrové procesory a až bude dost multivláknových aplikací, pak si můžou výrobci HW dovolit mírně ořezat jednotlivá jádra, aby jich na CPU vlezlo víc (dvakrát pomalejší jádro zabere mnohem méně než jednu polovinu tranzistorů).
Wift:OS bude určitě tušit, že tam těch 8 jáder je, protože pro ně bude dělat dost věcí(např. mapování virtuální paměti). Samozřejmě, že by šlo, aby se pro OS procesor tvářil jako jednojádrový a zbytek by se nechal na aplikacích. Takový řešení by ale asi zkomplikovalo tvorbu aplikací.
Ivan: Nevhodnost architektury Power pro codemorphing jsi vzal kde? Nevidím žádný důvod, proč by codemorphing měl být principiálně efektivnější na VLIW architekturách.
Milda>
Cell asi nelze prirovnat k procesoru ktery budemi rekneme tech 8 jader celeronu. Jde spise o procesor s jednym jadrem a osmi vykonymi SIMD(MMX, SSE, ...) jednotkami. Tedy zreme nebude mozne spustit OS/aplikaci pouze na nekterych castech, jakykoliv program pobezi na centralnim procesoru (PPC), SIMD procesory budou jen zpracovavat narocne a objemne data (to co ktera jednotka bude zpracovavat bude samozrejme ridit aplikace ci OS ktery pobezi na PPC), nebou moci zpracovavat bezny kod. To prilis nevadi protoze v praxi (hry, rendering, narocne vypocty) potrebuji nejvice vykony prave pro vypocty vhodne pro SIMD. Zalezi samozdrejme jaky instrukcni repertoar budou SIMD procesory umet, ale lze predpokladat ze to nebude daleko od PowerPisiho AltiVelcu, si intelovskeho SSEx. Co se tyce provozovani vice OS, tak samozdrejme vice OS lze provozovat i na jednom jadru (MS uz s tim delsi dobu experimentuje).
V takovem pripade neni nutne aby aplikace byla vice vlaknova, ale aby podporovala SIMD (napr SSE) a to ve vice vlaknech. Coz zrejme znamena hodne specifickou vec.
Jinak pro CodeMorphing je samozdrejme nejvhodnejsi architektura VLIW (ostatne proto Transmenta ci Elbrus, ktery codemorphing bere jako nutnou vec, jsou prave VLIW procesory), architektury RISC ci dokonce CISC nejsou tak vykonove efektivni (viz google).
testovaci serie "superprocesoru" s taktem 4GHz bude teprve na konci roku 2005 a masova vyroba mozna v roce 2006
Na arstechnice napsal Hannibal pěknej článek k architektuře Cellu http://arstechnica.com/articles/paedia/cpu/cell-1.ars.
Pro ty co se jim to nechce louskat v angličtině pár postřehů.
SPE jednotky jsou nejvíce podobné Pentiu s SSE jednotkou. Díky tomu má jedno jádro pouze 7 milionů transistorů. Každé jádro má navíc 256 KB lokální paměti. Narozdíl od normální cache je tato lokální paměť řízená programově a stačí jí tedy méně tranzistorů (14 milionů). A v čem je ta podoba s Pentiem? Kdo někdy programoval v asembleru na Pentiu, tak si určitě vzpomíná ná U a V pipy. Instrukce se pak musely skládat tak, aby za sebou šly vždy jedna pro U pipu a druhá pro V pipu. To je velmi jednoduchý způsob jak vykonávat dvě instrukce paraelně a nemuset přitom hardwareově měnit jejich pořadí. U SPE se pak místo U a V používá označení sudá a lichá. Vectorový instrukční soubor je pak určitou modifikací AltiVecu(nekompatibilní s AltiVecem). Umí pracovat se 128 bitovými vektory skládajícími se z 4 single-precision floatů a nebo z celých čísel (tím si ale nejsem zcela jistý). Rozhodně neumí pracovat s vektory ze dvou double-precison floatů. Další novinkou je 128 registrů. X86 ISA má 8 registrů, x86-64 ISA má 16 a PowerPC ISA má 32 registrů. Zásadní rozdíl je ale v tom, že všechny tyto architektury používají techniku přejmenovávání registrů, kdy je HW implementováno až 1024 registrů a při změně pořadí instrukcí se podle závislostí mezi nimi ISA registry přejmenovávájí na fizycké registry. To SPE dělat nemusí a tak dává SW plný přístp ke všem registrům.
Celkově SPE jednotky přenášejí mnoho práce z HW na prográmátora/překladač a tím snižují počet potřebných tranzistorů. Je pouze otázkou jak efektivní nástroje (překladač, knihovny, ...) budou k dispozici.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.