původní od srpna 2003 2007 (pouze čtyřjádrové)

Rádi bychom zdůraznili to, co zdůrazňuje i AMD. Nové logo Opteronu by mělo být používáno výhradně v souvislosti s dnes uváděnými čtyřjádrovými „Barcelonami“ a případně novějšími. Zda v budoucnu dostane další osmijádrový Opteron zase nové logo, můžeme dnes tak akorát věštit z kávového lógru.

ACP versus TDP

Nyní něco ke zmíněnému značení ACP. Znamená to Average CPU Power („typická spotřeba procesoru“) a AMD by tím ráda tak trochu nahradila dosavadní značení TDP (Thermal Design Power), byť toto bude nadále používat. ACP je nejen fikaný způsob, jak zajistit, aby udávaná spotřeba procesoru vypadala „více hezky“, ale také poněkud přesnější obraz o skutečné spotřebě celého čipu. Ve čtyřjádrových Opteronech jsou totiž jistá vylepšení, která příchod značení ACP tak trochu opodstatňují, neboť v předchozích generacích Opteronů o nich nemohla být řeč. Jde zejména o Independent Dynamic Core Technology (dovoluje měnit frekvenci jednotlivých jader procesoru nezávisle), Dual Dynamic Power Management (zaměstnává Enhanced AMD PowerNow! technologii ke snižování spotřeby bez snižování výkonu) a AMD CoolCore Technology (dovoluje regulovat napájecí napětí pro jednotlivá jádra i paměťový řadič nezávisle, čímž zase snižuje spotřebu a vyzařované teplo). U typického „75W“ procesoru (tedy 75 W ACP) je pak 79 % energie z této hodnoty spotřebováváno všemi čtyřmi jádry, 20 % z ACP vychází na paměťový řadič a pouhá 2 % připadají na HyperTransport linky. U procesorů s TDP 120 W (ACP 105 W) jsou ty hodnoty trochu jiné (83/16/1 [%]), stejně tak u procesorů s TDP 68 W (ACP 55 W – 74/23/2 [%]). U procesoru s ACP 75 W je reálná hodnota TDP 95 W, přičemž AMD ji považuje za mezní (maximální teoretickou), kterou může procesor dosáhnout. Navíc se má právě podle ní navrhovat celý systém, zejména základní deska (potažmo její napájecí části) a chlazení.

Dlužno dodat, že u Intelu se vlastně něco jako ACP používá už hezkou dobu, ve specifikacích jeho procesorů jsou totiž k nalezení ještě větší hodnoty TDP označované také jako maximální teoretické, přesněji řečeno u Intelu je TDP nejvyšší předpokládaná kontinuální spotřeba při provozu známých výpočetně náročných aplikací v reálném prostředí, nikoli maximální výkon, o který si procesor dokáže říci. Takže např. nedávno zmiňované čtyřjádrové Xeony MP s hodnotou TDP udávanou jako 80 W, mají maximální spotřebu 108 W a Xeon X7350 s TDP 130 W má maximální spotřebu dokonce až 152 W. Naproti tomu u čtyřjádrových Opteronů SE s TDP 120 W, které zatím AMD na trh neuvádí, je ACP 105 W a na to je při porovnávání „papírových“ specifikací potřeba hledět. A to je ještě potřeba vzít v úvahu skutečnost, že procesory AMD do těchto čísel ještě musejí zahrnovat paměťový řadič (ten mají Intel desky zvlášť), přičemž používané DDR2 moduly mají každý zhruba o 8 W nižší spotřebu než FB-DIMM. Jestliže tedy můžeme AMD vytknout, že někde zaspala, pak je to právě ve způsobu značení spotřeby procesorů.

A co že nám to tedy AMD nyní uvádí na trh? Podívejme se do přehledné tabulky, kde jsou i finální ceny. Ty jsou sice trošku vyšší než dříve předpokládané, ale pořád jsou hodně, hodně provokativní.

Nebudeme vás zatěžovat benchmarky, které prezentuje AMD, protože byste jim stejně nevěřili, jak drtivě poráží všechny čtyřjádrové Xeony (a jen tak mimoděk i Opterony druhé generace, tedy ty dosavadní dvoujádrové – sluší se zmínit, že ve srovnání jsou dvoujádrové na 2,8 GHz a čtyřjádrové na 2,0 GHz, proto v nich není nárůst výkonu více jak 100%). My vám ukážeme několik výsledků, které naměřila redakce serveru AnandTech a tam na tom už nejsou čtyřjádrové Opterony zdaleka tak dobře. Hodně totiž záleží na tom, jaké aplikace jsou provozovány a jak moc umějí těžit z více jader. A v neposlední řadě jak dobře jsou optimalizovány.

Toto je právě ten případ testů, v nichž vycházejí Opterony docela dobře. Ne každé jsou takové, typickým protipříkladem je LINPACK s optimalizovanými knihovnami od Intelu:

Nelze si však nevšimnout jedné věci: o kolik je rychlejší 2GHz čtyřjádrový Opteron oproti 3,2GHz dvoujádrovému.

Nyní jeden takový zajímavý, kde jeden čtyřjádrový Xeon na 2,33 GHz s přehledem vítězí nad jedním čtyřjádrovým Opteronem na 2 GHz, ale jakmile jsou zmíněné procesory v páru, karta se obrací ve prospěch čtyřjádrových Opteronů, byť ne o tolik.

Stejný test prováděný se zapnutým antialiasingem, který je náročnější na práci s pamětí, dopadá pro Opterony o něco lépe.

Další testy si určitě na AnandTechu prohlédněte, rozhodně stojí za prozkoumání. My vám z nich ještě ukážeme ten, který je hodně zajímavý, ukazuje totiž spotřebu srovnatelných sestav. Jde o mašiny s tím nejlepším, co mají oba tábory k dispozici v segmentu dvouprocesorových serverů, tedy na straně AMD dva 2GHz Opterony 2350 (jeden za $ 389) plus 8×1 GB DDR2-667 a na straně Intelu dva 2,33GHz Xeony E5345 (jeden za $ 851) plus 8×1 GB FB DIMM-667, které se na zvýšené spotřebě podepisují opravdu nezanedbatelnou měrou.