Konzolím Xbox One a Playstation 4 sice již táhne na sedmý rok (ten oslaví koncem podzimu), ale stále jsou vnímány jako hardware, jehož výkon není zcela zanedbatelný a na kterém lze hrát četné nové tituly, byť samozřejmě v nižším rozlišení a omezenějšími detaily než na výkonných grafických kartách z posledních let. Grafická architektura GCN druhé generace, ze které tyto konzole vzešly, byla poměrně nadčasová a v podstatě definovala podobu moderních API jako DirectX 12 a Vulkan, které se inspirovaly API (či přímo vzešly) z API Mantle definovaného touto generací architektury.

Jenže za těch sedm let jsme o 3 generace výrobních procesů dál (záleží, jak bychom počítali, ale jde zkrátka o 28nm → 7nm), o 3-4 generace grafických architektur dál (GCN2 → GCN3 → GCN4 / Polaris → GCN5 / Vega → hybrid Vega / Navi použitý v Renoir) a procesorová architektura je nejen vývojově dál, ale především přešla z malých jader na velká.

U procesorových jader došlo v důsledku změny architektury k řádovému posunu teoretického výkonu (na druhé straně rozpor mezi teoretickým a reálným výkonem bývá mezi architekturami u procesorových jader větší než u grafických). Tahounem celkového aritmetického výkonu však zůstává GPU. I samotné GPU APU Renoir dosahuje s 2150 GFLOPS o 64 % vyššího aritmetického výkonu než grafika Xbox One a o 17 % vyššího aritmetického výkonu než Playstation 4. Texturovací výkon se liší stejnou měrou. Fillrate je v případě APU Renoir nižší než u Playstation (byť vyšší oproti Xbox), ale s ohledem na posun architektury (efektivnější rasterizér a další změny) pravděpodobně efektivní fillrate při herní zátěži nižší nebude.

Výrazně nižší samozřejmě zůstává paměťová propustnost. Pokud k APU Renoir osadíme DDR4-3600, dosáhne 57,6 GB/s, což je stále 3× méně než u Playstation 4, které díky vlastní 256bit GDDR5 sběrnici dosahuje 176 GB/s, což je téměř přesný trojnásobek. Rozdíl v efektivní paměťové propustnosti ale trojnásobný nebude. Je potřeba mít na paměti, že architektura GCN 3 zavedla tzv. delta-kompresi (k čemu Radeon R9 280X potřeboval 288 GB/s, stačilo Radeonu R9 380X 182 GB/s, tzn. o 37 % méně), architektura GCN 4 / Polaris dalšími úpravami snížila nároky na sběrnici (k čemu Hawaii potřebovala 320 GB/s, stačilo již Polaris 256 GB/s, tedy o 20 % méně), GCN 5 / Vega přinesla velmi výrazný posun díky zapojení ROP jako klientů L2 cache (rozdíl těžko vyčíslit, v generacích nebyly produkty podobného výkonu) a Navi, jejíž rasterizér a ROP Renoir používá, nároky dále o cca 30 % snížila (pro dosažení výkonu Radeon RX Vega 64 s datovou propustností 484 GB/s stačí Navi 336 GB/s - Radeon RX 5600 XT). Přes 3× vyšší teoretickou hodnotu bude reálná výhoda vyšší datové propustnosti Playstation 4 oproti APU Renoir nanejvýš v řádu několika desítek procent.

Aritmetický výkon APU Renoir je tedy podstatně vyšší než u obou konzolí. Reálný herní výkon bude v průměru rovněž vyšší, ovšem velmi bude záležet na konkrétní hře. Hra náročná na procesor nebo na grafickou aritmetiku může běžet na Renoir výrazně rychleji, ovšem hra náročná na propustnost grafické sběrnice nemusí. Pokud se vrátíme k aritmetickému výkonu, je oproti konzolím rychlejší nejen plná konfigurace APU Renoir, tedy Ryzen 7 4700G, ale také ořezaný model Ryzen 5 4600G (CPU 710 GFLOPS + GPU 1702 GFLOPS = 2412 GFLOPS) a oproti Xbox One je rychlejší i low-endový Ryzen 3 4300G (CPU 486 GFLOPS + GPU 1306 GFLOPS = 1792 GFLOPS). Platí to i pro 15W mobilní Renoir / Ryzen 7 4800U (CPU 461 GFLOPS + GPU 1792 GFLOPS = 2253 GFLOPS), takže pokud by hry pro PC byly optimalizované stejnou měrou jako verze pro konzole, nebyl by důvod, aby na noteboocích s tímto 15W APU běžely pomaleji než na konzolích se >100W SoC.