Jaká je tedy nejbezpečnější záloha dat?

Nejbezpečnější záloha je vícenásobná záloha. Opět se zmíním o fotografiích. Ideální je mít fotografie jednou na pevném disku v počítači, podruhé na externím disku a potřetí na kvalitních DVD někde v krabičce v chladu a suchu. Současně pokud jste fotografie posílali e-mailem známým či členům rodiny, pak je s největší pravděpodobností máte vy i vaši známí uloženy v emailové schránce na serverech provozovatele e-mailu nebo nějaké další služby (Google Picasa atd.). Ale pořád jsou to jen data, která někde leží na datových nosičích, nic, na co byste si mohli fyzicky sáhnout. Když odejde pevný disk, snadno jej vyreklamujete, ale fotky vám už nikdo nevrátí.

Nadále je tak jedinou z dlouhodobého hlediska nejvíce spolehlivou metodou uchování fotografií jejich vyvolání (nebo vytištění typicky inkoustovou fototiskárnou na kvalitní fotopapír s vysokou trvanlivostí barev, zas tak draho, jak to zní, to nevychází) a nalepení do alba. Ostatně co raději děláte s vnučkou či synovcem u vánočního stromečku, sedíte a listujete albem, nebo klikáte na soubory v počítači? A kdyby došlo na nepravděpodobný nejhorší scénář a všechny zálohy fotografií odešly, tak byť to zdaleka není dokonalé, můžete vyvolanou fotografii opět naskenovat do počítače.

Sluší se ale také zmínit, že vedle možnosti vyvolání digitálních fotografií přes internet a jejich doručení poštou pak také existují speciální služby, které vaše digitální fotografie převedou speciálním postupem na kinofilmová políčka.

Ale já mám všech těch filmů, hudby, fotek a rodinných videí obrovské množství, nechci kupovat drahý pevný disk.

Pak vám nezbývá než data protřídit. To, že lze s digitálním kompaktem nafotit za den několik tisíc fotografií, neznamená, že jich musíte tisíce uchovat. Kouzlo digitální fotografie je právě v tom, že můžete „cvakat“ jednu fotku za druhou a protřídit je až poté.

Totéž platí pro rodinnná videa. Ta je vhodné sestříhat a převést do úspornějšího kvalitativně prakticky shodného formátu. Dnes už ani nemusíte vyrábět DVD-Video disky, většina prodávaných stolních DVD přehrávačů podporuje MPEG-4 formát (často chybně označovaný jako DivX, podle prvního MPEG-4 systému, který prorazil) a při použití kompatibilního volně dostupného XviD formátu pro video stopu a MP3 formátu pro zvukovou stopu dostanete standardní AVI soubory přehratelné nejen na téměř všech moderních stolních DVD/DivX přehrávačích, ale samozřejmě i ve všech počítačích.

Ale co za půl století, otevřu své soubory bez potíží?

Ano, otevřete. Systémy elektronické pošty pracují na mezinárodních standardech, soubory z aplikací jako Word, Excel atd. taktéž otevřete i za desítky let. Nejčatěji používaný formát fotografií JPEG je mezinárodním standardem, stejně tak systémy komprese digitálního videa (MPEG-2 pro DVD-Video, MPEG-4 pro AVI soubory, nebo také H.264 pro Blu-ray disky) a hudby (a to nejen MP3). Výhodou je, že prakticky pro všechny formáty je dostupná bezplatná alternativa, kterou lze implementovat do libovolného budoucího programu a tak je do budoucna zaručeno, že svá data otevřete. A celosvětové open-source „hnutí“ zaručuje, že žádný z těchto systémů se nestane placeným, vždy budou nástroje k dispozici zdarma, pokud je někdo vyvine.

Ani hlediska fyzického čtení disků se není třeba obávat. 20 let staré pevné disky lze připojit do dnešních PC, kupříkladu i dnes se vyrábějí gramofony, které připojíte rovnou do PC a vytvoříte ze svých půl století starých desek MP3 soubory. Stejně tak již více než 30 let starý systém CD a 15 let starý systém DVD jsou nadále plně při životě, o VHS ani nemluvě. V průběhu budoucích desetiletí tak bez potíží přečtete svá data z pevných disků, vypálených DVD i paměťových karet a kdyby hrozil zánik některého z formátů, jednoduše data přenesete na v té době dostupná datová média. Doba souběžného života zastaralé a nové technologie se vždy počítá na hodně dlouhá léta.

Ještě speciálně k fotografiím: většina dnešních fotoaparátů je již vybavena video výstupem, často i v HD rozlišení formou HDMI konektoru. Stačí tedy zastrčit paměťovou kartu a v pohodlí prohlížet na televizi.