Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Tak nějak si matně vzpomínám, že brzký konec Moorova zákona prorokoval šéf Intelu někdy v roce 2001...
Myslím (tzn nepovažuji to za nevyvratitelnou pravdu), že zásadní rozdíl mezi dřívějšími a dnešními predikcemi je ten, že dřívější byly založeny "jen" na technických možnostech, které se zatím daří posouvat.
Ty dnešní už přidávají i finanční možnosti - každý další přechod na menší výrobní proces stojí násobně více než předchozí. Dodnes se to řešilo slučováním menších výrobců. Tato cesta brzo skončí, protože zbývá posledních pár výrobců, kteří jsou schopni sami vyvíjet nové procesy. Ti ještě můžou spojit své síly a pak je tento způsob kompenzace rostoucích nákladů na vývoj vyčerpán.
Co pak finanční náročnost, proti jsou především fyzikální zákony. Připustme 8nm technologii a zjistime,že do 8nm se nám vejde pouze 30 atomů křemíku, u řady High-k a dotačnách prvků ještě mémě. Když si pak spočítáme jaký bude proudový průsak na tranzostru a jaká je izolační schopnost takové vrstvy zjistíme, že se blížíme 0,6V pod které polovodiče jak je známe nefungují bebo máme T který neumíme uchladit a shoří i když se na něj podáváme
Co já vím, tak je to naopak Intel, který zcela logicky tvrdí, že Mooreův zákon fungoval a bude fungovat na věčné časy. Počítá s tím jejich plán rozvoje do budoucnosti. Pokud by se obchodníci na burze domákli, že to tak není, akcie Intelu půjdou rychle dolů.
A ono už to tak podle mě opravdu dávno není. Mooreův zákon se od dob Pentií 4 a Athlonů drží pouze násobením počtu jader. Pokud bych to vztáhl na jedno jádro, tak již dávno padl. A víc jader jsou v podstatě pouze procesory posazené vedle sebe. To už teď můžu na jedno PCB napájet 1000 procesorů a říct, že jsem několikanásobně předběhl Mooreův zákon.
Ty dokážeš napájet na PCB 1000 jader a zachovat cenu?
Moorův zákon nemluví nic o výkonu. Mluví o počtu integrovaných komponent (tzn hlavně tranzistorů) při udržení minimální ceny. A daří se ho zatím dodržovat velice dobře... přesněji jeho aktualizovanou verzi, která nemluví o ročním cyklu, ale osmnácti-měsíčním/dvouletém.
Pokud Mooreův zákon přestane platit a nebude se zvyšovat složitost, ale jen porostou frekvence, tak to beru. Rozhodně by se zlepšila dlouhodobá ideální
„kompatibilita" hardware/software a vrátíme se tak do, z mého pohledu, lepší doby kdy jen hodně rostly frekvence a trochu se zlepšovala architektura (např. část vývoje Pentium III od 500 do 1100 MHz na 0,18 mikronech). Klidně za 7 let vyměním svoje lowendové desetijádro @6GHz za jednodušší grafenové čtyřjádro @12GHz, když to software té doby popožene víc. Jen moje grafenové snění...
Proč myslíte, že se frekvence u komplexnich čipů nezvětšují? Ano spínací ztráty na tranzistoru jsou natolik velké, že tento shoří, se zmenšijící se velikostí tento problém narůstá, tudíž frekvence spíše neporostou :-)
Zvětšují, ale ne tolik jako dřív. Navíc je jasné, že v blízké budoucnosti vidí výrobci x86 i ARM větší potenciál v růstu počtu jader než ve frekvenci. Asi vědí proč.
Proč asi? S frekvencema jsou už v kelu, tam s křemíkem už nic nevymyslí, tak aby ti nemuseli prodávat tekutý dusík v boxovaném balení s procesorem.
Holt kremik je uz out ...
Se to nějak zvrhlo.
1) Frekvence u Sandy Bridge mi přijdou jako slušný pokrok. AMD na 32nm nemůže být o moc horší.
2) Křemík je out, grafen nemá ani plínky, takže co je „in"?
3) 22nm nám dá odpověď jak to ještě půjde nahoru. Grafen se ještě ani nenarodil, takže doufám v další růst.
Hlavně aby mělo využití grafenu smysl, chtělo by to sub-nanometrovou litografii, protože grafen rychle ztrácí své vlastnosti např. s nepravidelností hran na molekulární úrovni. Což je jaksi problém. Navíc i SiC wafery jsou pěkně drahé.
Co te vede k predstave ze musi byt neco in? :-)
markeťáci :D
V dnešní době je situace taková, že platforma PC dosáhla již svého výkonostního vrcholu. Vývoj hardware již dávno předehnal vývoj software. Dnes je opravdu vysoký výkon potřeba u specializovaných stanic pro zpracování videa ve vysokých rozlišení nebo pro složité kvantově-mechanické výpočty.
Je vidět, že jsi kvantově-mechanický model nikdy nepočítal, jinak bys věděl, jak dlouho i jednoduché struktury trvají na dnešních pc.
Jinak se blížíme k fyzikálním (a finančním) limitům současných materiálů a postupů, ale třeba se objeví něco nového, zajímavého. A také záleží, jestli berete v moorově zákoně doslova "složitost součástek" a její počítačovou reprezentaci "počet tranzistorů".
Když to vezmu jako "výpočetní výkon", tak dojde ke zpomalování, ale občas se objeví nový princip, nová idea a zase to poposkočí kupředu, jen to třeba už nebude měřitelné v tranzistorech.
Mozno nastupi ... optimalizacia na vyssich vrstvach? Pocnuc instrukcnou sadou, cez programovy kod konciac uzivatelmi? :-)
Copak uzivatele ... hlavne se musi optimalizovat manageri. Musi se jim vysvetlit ze kdyz vezmou levneho programatora ktery jim ten program napise za polovinu casu tak ten program podle toho vypada.
Snad to nedopadne tak, že budou pár let přešlapovat na místě. Kdo ví, jestli se jim do té doby povede vyvinout grafénové čipy do takové pokročilosti, že trumfnou křemík.
Asi to bude chtít na to jít "chytřeji" čili jak dosáhnout podobného nebo většího výkonu s menší žravostí (chlapci, koho zajímá kolik tranzistorů v křemíku má? teda pokud se zrovna tím nepoměřuje pindíka :D)
Myslím si že grafen je hodně přeceňovaný materiál, protože uhlík není polovodič a napětí pro součástky z grafenu se pohubuje okolo 60V. Četl jsem si zajímavý článek o tom že molybden je v těchto ohledech mnohem zajímavější, jeho struktury jsou podobne uhliku, ale netrpí jeho neduhy.
No není polovodič. Např. grafenový pásek se vytváří pásovou strukturu právě takovou, jakou známe z polovodičů, není problém vyrobit grafenový FET. Problém je hlavně v hromadné výrobě. Stejně tak, jako by se dali dělat zajímavé součástky třeba na základě InP, ale je to drahé. Velmi.
Ubezpecuji te ze uhlik je material velmi nedocenovany. Vyzkum nanomaterialu je teprve v zacatcich, nicmene uz ted je jasne ze ma obrovsky potencial. Zadny jiny material neumi tvorit tak slozite a pritom stabilni struktury jako uhlik - priklad: DNA.
Nevim jestli zrovna grafen je "ono" nebo jestli budeme chvili experimentovat s molybdenem ale k uhliku se urcite jeste vratime.
Problém s molybdenem je, že je jeho výskyt na zemi je poměrně vzácný a tomu bude i odpovídat i cena. Kdežto uhlíku jsou tři prd.le, když to tak řeknu.
Naprosto suhlasim s nedocenenostou uhlika. Uhlovodiky a vobec uhlik ako taky ma zatial nedocenene technicke a kvalitativne vlastnosti. Mam pocit ze vela humoristov si namysla, ze uhlik je len ropa a CO2 a ine neexistuje. Ked vask pozrieme kolko foriem uhlika a jeho beznych foriem a zlucenin pozname, musi byt kazdemu jasne ze sa tam niekde ukryva netuseny potencial a moznosti.
Este jedna otazka. Kde najdem ten morovy zakon. Som zvedavy co su tam za vymyslance.
Dik
zkus internet
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.