Začátkem roku 2021, kdy z kombinace několika důvodů zavládla polovodičová krize, rozjel Intel divizi IFS, jejímž cílem bylo postavit nové továrny a nabídnout jejich kapacitu i k zakázkové výrobě. Protože nedostatečné kapacity před třemi lety zasáhly mimo jiné automobilový průmysl (právě na ten média a tudíž i politici slyší - u nás mají tuto výsadu ještě vlekaři), byli politici svolní ukrojit z veřejných financí nějaké ty miliardy na podporu polovodičového průmyslu.

Nejinak tomu bylo v Německu, kde se Intel rozhodl postavit továrnu nákladem €17 miliard, z čehož €6,8 miliard mělo poskytnout Německo. Když Intel viděl, že je Německo svolné, projekt rozšířil mj. o výrobu na procesu Intel 18A a žádal navýšení dotace o €3 miliardy. Když ani s tím nebyl problém, prohlásil Intel v březnu 2023, že potřebuje ještě další €1-2 miliardy s tím, že pokud dotace navýšeny nebudou, továrna nevznikne (Intel zahájení stavby zmrazil již koncem roku 2022). V červnu 2023 však ministr financí Christian Lindner jasně konstatoval, že „na navýšení nejsou v rozpočtu peníze“ a žádost o navýšení dotace na hodnotu překonávající €10 miliard smetl.

• Německo zamítlo žádost Intelu o zvýšení dotací na továrnu

Tím však celá situace neskončila a navzdory vývoji situace má stále o výstavbu zájem jak Intel, tak Německo. Situace ale aktuálně setrvává na bodu mrazu. Německo na dotace polovodičového průmyslu vyčlenilo částku €22 miliard, která má být využita na projekty Intelu (€10 miliard), TSMC, Wolfspeed a potenciálně i GlobalFoundries (€3 miliardy) a dalších. Společnosti Intel a Wolfspeed již měly obdržet oficiální potvrzení těchto pobídek ze strany německé vlády.

Problém je, že zmíněných €22 miliard pochází z německého fondu pro klima a transformaci. Do toho se část prostředků dostala přelitím z nevyčerpaného fondu pro řešení koronavirové krize. Jenže proces přesunu mezi fondy shledal již v roce 2022 Spolkový ústavní soud jako protiústavní. Prostředky jsou od té doby pro účely polovodičového průmyslu nedostupné a německá vláda hledá alternativní řešení. Dosud se jí podařilo do fondu pro klima a transformaci (prostřednictvím rozhodnutí Bundestagu o dodatečném rozpočtu pro rok 2023) dostat €45 miliard, ale tato částka zdaleka nedosahuje hodnoty, kterou měly zajistit nevyčerpané prostředky z koronakrize.

Nejproblematičtější je situace se společností Wolfspeed, které přislíbilo dotaci Sársko. To chtělo situaci řešit úvěrově financovaným fondem, nicméně i tam shledal Spolkový ústavní soud pochybení a způsob financování musí být revidován. Situace je o to palčivější, že továrna Wolfspeed je již ve výstavbě.