Tento přehled říjnových novinek u hlavních linuxových distribucí jsem dělal tak dlouho, až je z něj přehled podzimní. Na vině ale nejsem jen já a má vrozená pomalost, nýbrž i to, že Fedora tentokrát vyšla až za zbytkem pelotonu a co by to bylo za přehled bez Fedory?

Fedora 35

Fedora vyšla po několika odkladech, i přímo na stránkách projektu je uvedena s mottem „worth the wait“, což svědčí o tom, že pravděpodobně nešlo vše tak, jak bylo plánováno. Nicméně vzhledem k tomu, kolik revolucí se stalo v minulé verzi (GNOME 40, PipeWire, …), to tentokráte vypadá spíše poklidně a zejména bezproblémově.

GNOME bylo v tomto release povýšeno na verzi 41, která přináší vylepšení zejména ve správě napájení a pak také novou aplikaci Connections, jež zastřešuje klienty pro vzdálené připojení pomocí RDP a VNC. PipeWire, tedy od Fedory 34 nový výchozí audiosystém, získalo místo dosavadního jednoduchého session manageru nový, nazvaný WirePlumber. Tento nový daemon umožňuje jednodušeji zvukový systém spravovat, nastavovat pravidla a politiky a je skriptovatelný v jazyce Lua. A když už je řeč o daemonech, nelze nezmínit nasazení verze firewalld ve verzi 1.0. Další novinky pak zahrnují nejnovější verze různých programovacích jazyků v duchu motta „First“, kterým se Fedora řídí: Python 3.10, Perl 5.34, či PHP 8.0.

Fedora 35 vyšla, jak je již dobrým zvykem, v celé řadě edicí (Workstation, Server, IoT), Spinů (GNOME, KDE Plasma, Xfce, LxQt, Cinnamon, ad.) a Labů (Astronomy, Games, Jam, …) a také pro různé procesorové architektury (x64, AArch64, Power, S390x).

Za týden od vydání se na stránce evidující chyby v systému neobjevilo příliš vážnějších záznamů, někteří uživatelé neměli po upgrade z předchozí verze funkční zvuk, někde bylo zapotřebí manuálně povolit zdroje balíků, ale zatím žádná katastrofa. Z referencí je patrné, že například na POWER architektuře je pětatřicítka významně funkčnější a stabilnější, než byla po svém vydání verze předchozí, kde GNOME 40 v některých konfiguracích bylo až za hranicí nefunkčnosti. Ti uživatelé, kteří se po prvních zprávách rozhodli 34 přeskočit, teď updatovali z 33 rovnou na 35 bez nejmenších potíží.

Ubuntu 21.10 Impish Indri

Tady se dostáváme už trochu dál do historie, Ubuntu 21.10 vyšlo v polovině října. Jedná se o poslední release před příští LTS verzí, naposledy se tedy experimentuje s novinkami. Mezi tyto novinky lze počítat i GNOME 40, což ovšem v kontextu s Fedorou vydanou jen o dvacet dnů později už tak nově nevyznívá. Na jaře prostě Ubuntu až tak odvážné nebylo, teď to dohnalo jen částečně a do jara už se v tomto ohledu mnoho měnit nebude.

I zde najdeme nové verze programovacích jazyků, například PHP 8.0, nebo vývojářských nástrojů jako GCC 11. Ubuntu se, narozdíl od Fedory, opírá u zvuku o PulseAudio, nasazena byla verze 15, která vyšla v létě a podporuje přes Bluetooth zvukové kodeky LDAC a AptX. V release notes je dále zvlášť zdůrazňováno přidání ovladačů pro Nvidia vGPU, které umožňují virtualizaci GPU a sdílení GPU mezi virtuálními stroji. Jak host tak guest ovladače byly při příležitosti vydání backportovány pro předchozí dvě LTS verze Ubuntu, tedy 20.04 a 18.04.

I Ubuntu vychází v několika verzích (Desktop, Server), s širokou nabídkou desktopů (Kubuntu, Xubuntu, Lubuntu, ...) a pro vícero platofrem (x64, AARch64, RISC-V, Power, S390x). V části těchto verzí proto přijde vhod distribuce software ve formě Snap balíků, u nichž je garantována stejná konfigurace a sestavení napříč různými desktopovými prostředími. Firefox 93 je nově distribuován výhradně takto, nikoliv jako .deb balík. Snap store za poslední rok zaznamenal 25% nárůst počtu balíků a aktuálně jej celosvětově používá více než deset milionů instalací.

Za více než tři týdny od vydání se podařilo odhalit i zazáplatovat některé bugy. Kernel 5.13.0-19 v Ubuntu obsažený měl kritickou chybu v ZFS ovladači, která mohla vyústit až v poškození filesystému. Podle bug trackeru byla oprava vydána několik dnů po uvolnění samotného Ubuntu. Zatím neopravený zůstává potenciální zásek instalátoru ve chvíli, kdy skenuje NTFS oddíly a zjišťuje možnost změny jejich velikosti. Bug nebyl dosud nikomu ani přiřazen k opravě, jediným řešením situace je reboot počítače a nové nastartování instalátoru. Spíše z říše zajímavostí než chyb je pak zákaz tvorby účtů, které v uživatelském jméně obsahují pouze číslice - fakticky se tak stalo už tři verze nazpět, protože to vadí například systemd, ale uživatelé to reportují stále znovu, tak to tentokrát Canonical dal přímo do release notes.

Devuan 4.0 Chimaera

Ve stejný den jako Ubuntu vyšel i nový Devuan, tedy zjednodušeně řečeno systemdprostý Debian. Verze 4.0 je paritní s Debian Bullseye 11.1. Stále u něj zůstává možnost volby z několika init systémů - sysvinit, runit, OpenRC - stále podporuje vícero architektur - x86, x64, armel, armhf, arm64 a ppc64el - a kromě toho je tu i něco nového.

Zapracováno bylo hlavně na desktopovém prostředí, přesněji na možnosti výběru desktopového prostředí. Díky vylepšení elogind nabízí Devuan až na parl-desktop prakticky všechna desktopová prostředí, která nabízí Debian, jen bez závislosti na systemd a volitelně i na PulseAudio. PulseAudio není v cílovém systému zapotřebí vůbec, přesto nově přibyl řečový syntezátor a to jak v grafickém tak v textovém prostředí, včetně instalátoru. Celkem podrobně je vše popsáno v release notes.

Ačkoliv mohu z vlastní zkušenosti (x64 verze na 15 let staré xeonové pracovní stanici) potvrdit, že update z verze 3.x byl bezproblémový, i v této verzi se najdou nějaké chyby. Dle bug trackeru není v kritických chybách aktuálně ani jedna založená speciálně kvůli verzi 4.0, v kategorii „grave bug“ je jedna, závislost libczmq-dev na libsystemd-dev a za otravnou ale ne zcela kritickou lze označit chybku v balíku plasma-discover, který po instalaci nastavuje jas displeje notebooků na nulu.

Red Hat Enterprise Linux 8.5

A aby to nebyly jen novinky více či méně postaršího rázu, na závěr zcela nové vydání korporátní distribuce s placenou podporou. Vzhledem k cílovému nasazení RHEL 8.5 není jistě divu, že se jak release notes, tak tradiční „What's new?“ jen hemží pojmy jako jsou kontejnery, cloud, velké železo či databáze, o oficiálním tiskovém prohlášení nemluvě.  

V oblasti kontejnerů jsou stěžejní tři novinky:

• V RHEL 8.5 je dostupný kontejnerový engine Podman a to v podobě kontejneru. Lze jej tedy provozovat pod jiným kontejnerovým enginem (WSL2, Docker Desktop).
• Ve výchozím stavu je nyní vynucována kontrola podpisu kontejnerů.
• Vylepšení práce s rootless kontejnery a nativní podpora OverlayFS.

Mimo tuto oblast je pak velmi zajímavá nová možnost patchování jádra bez restartu systému a to pro všechny budoucí minor verze RHEL a možnost řízení tohoto patchování přes webovou konzoli. Z pohledu bezpečnosti je plusem použití zabezpečeného NTS protokolu pro síťové nastavování času a vývojáře jistě potěší OpenJDK 17 a .NET 6.