OpenIndiana Hipster, operační systém stavící na jádru illumos čerpajícího z dědictví Solarisu, vyšla ve verzi 2023.10.

Novinkami jsou Firefox ve verzi 119, který je dostupný také v nebrandované a lehce upravené verzi nazvané LibreWolf. Mimo to autoři zmiňují aktualizovanou knihovnu OpenSSL ve verzi 3.1, vůči níž je OpenIndiana kompilována. Nejnovější implementovaná API nejsou pro kompilaci použita z důvodu zachování maximální kompatibility.

Co se týče balíčků Pythonu, ty jsou nově importovány přímo správcem balíčků pomocí skriptu a jak autoři zmiňují, jsou zpravidla poměrně aktuální. Zlepšena byla také podpora JDK, které je nyní možné zkompilovat bez jakýchkoliv problémů. Dále jsou vypíchnuty aktualizované ovladače Nvidia, či oprava chyby, která znesnadňovala běh ve VirtualBoxu.

Za zmínění hodné považují autoři také povýšení Inkscapu na verzi 1.2.1., Golangu na verzi 1.21, přítomnost GCC ve verzích 10, 12 a 13, či Clangu ve verzi 17.

V poznámkách k vydání je pozornost věnována taktéž podpoře architektury ARM. Ta se pro illumos, a tedy i OpenIndianu prozatím nechystá. Zájemci o provozování Solarisu na ARMu jsou tak odkázáni na OmniOS Community Edition, což je však primárně serverový systém, který cílí na odlišnou sortu uživatelů, než OpenIndiana.

ISO soubory jsou dostupné pro platformu x64 ve formě živé, textové a minimální instalace určené pro použití na DVD a USB.

Co se týče historie projektu OpenIndiana, de facto se jedná o duchovního nástupce projektu OpenSolaris, který Sun uvolnil krátce před svou akvizicí Oraclem, který samotný projekt následně zařízl. Jelikož byl OpenSolaris publikován jako opensource, komunita zdrojové kódy jeho jádra převzala a dodnes je vyvíjí v rámci projektu illumos, jenž tak můžeme označit za Solaris-kompatibilní systémové jádro.

OpenIndiana je jedinou distribucí illumosu, která je primárně určena pro desktopové použití. Další distribuce, jako již zmíněný OmniOS, SmartOS, či NexentaStor jsou určeny pro běh na serverech a hypervizorech. To je dáno implementací některých technologií, které Linux buď postrádá, nebo se jejich implementace potýká s licenčními problémy – nahodile například Zones, či souborový systém ZFS.

Co se týká uživatelského prostředí, v roce 2016 OpenIndiana nasadila MATE, jehož se drží doteď. Můžete tak očekávat dosti konzervativní desktop, který je sice stabilní, ale nepříliš „otevřený“ instalaci softwaru z externích zdrojů – těch je totiž málo, spousta softwaru v oficiálních zdrojích chybí a uživatel je nezřídka kdy nucen si software ručně zkompilovat.

Závěrem tak jen stručně shrnu, že nejde příliš o systém pro provoz na běžném produkčním počítači, spíše jako o systém pro vysoce specifické využití uživatelem s podobně specifickými potřebami, či jen jako píseček na hraní a seznámení se s čistě UNIXovým prostředím.

Desktopové prostředí systému OpenIndiana (Zdroj: Wiki)

Máte tip na další článek? Dejte mi vědět dole v komentářích.