S tou ne podporou je to celkem dobrý příklad. Jenže to by EU také musela pružně reagovat na dumpingové ceny a samozřejmě potírat dovoz zboží které nevzniklo udržitelnými postupy.
Ono kdo by také z nás chtěl kupovat tričko vyrobené v Německu z BIO lnu když může mít 20x levnější bavlnu z Asie kde jim je jedno že chcípají lidi na odpady z barev.

Plánují do nějaké míry všichni, jednotlivci i firmy.

Ale centrálně plánované hospodářství nefunguje a ani teoreticky fungovat nemůže.

Jistěže to funguje.
To není žádná magie: V první řadě jednoduchá, jasná a stabilní pravidla podnikání. Pak dostupnost kvalifikovaných pracovníků a infrastruktura. A samozřejmě ideálně nízké zdanění a náklady.

Dotace a úlevy pomáhají v tom posledním (snižují náklady), ale podle mě to není to hlavní.
Dotacemi ten projekt udržíte tak dlouho, dokud mu budete dávat ty dotace. Ostatně proč myslíte, že řada projektů dotovaných EU, kde je podmínka fungování alespoň 5 let, končí přesně po 5 letech?

Samozřejmě pomůže celkově nižší zdanění, ale podle mě i nízkými daněmi firmu jen těžko budete lákat do prostředí prolezlého byrokracií a korupcí, kde bude nutné držet tým lidí jen na dodávání podkladů úředníkům a sledování změn pravidel, přičemž jakékoliv volby může vyhrát magor, který tu firmu bude chtít třeba znárodnit.

Koneckonců, zářný příklad je třeba bydlení v Praze: Nejspíš daleko větší efekt než nějaké dotace by mělo, kdyby postavit obytný dům ve vnitřní Praze neznamenalo roky (ne-li desetiletí) trvající válku s úředníky a památkáři.
(Ale samozřejmě u úředníků a politiků má daleko větší ohlas myšlenka ty byty vlastníkům nějak sebrat a dát do správy úředníkům a politikům. Akorát že pak by se zase o ně museli starat; Takže teď nejspíš hledají řešení, jak někoho donutit stavět byty, o kterých by rozhodovali politici a úředníci.)