![](/sites/default/files/tmp/carousel-63/images/shutterstock_1879485361.jpg%3Fitok=bi7g6nJk&c=9d83b34607fd25e96ac1940ec301014b "Jak vybavit dětský pokoj%3F "Nechte dětem volnou ruku," radí designérka")
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
No nevím jak je na tom Canon, ale pozorování úkazů o jasnosti přes 7mag se děje běžně, např. supernova 2011fe má teď jasnost kolem 9.8-10mag a je normálně viditelná teleskopem (Meade LDX-75 8"SN)
Připojuju se k poznámce. 7mag je cca. něco mezi uranem a neptunem?
Ten obraz oblohy z toho čipu mě zajímá.
- Pozorujeme i hvězdy s mnohem menší jasností, ale ne realtime. Tohle je uplně nový pohled na oblohu :-)
- Při zvětšování části oblohy se neustále objevují nové hvězdy - slabší a slabší.
Vesmír má prostorovou strukturu, takže by mě zajímalo jestli už se proveví jeho "hloubka". Lidským okem to vypadá jako čermá plocha se světlími body. Jediný grády tomu dává Mléčná dráha.
Pohled na oblohu nebyl nikdy realtime. Je to kompositní obraz historie několika miliard let ;-)
Jo jo, díváte se na nějakou krásnou hvězdu. Říkáte si jak krásné by bylo se tam jít podívat. A když se k ní dostanete (za předpokladu, že ta možnost bude jednou existovat). Vcucne vás černá díra. :P
Minimálně mezi běžnými lidmi se pojmy obloha a vesmír chápou jako významově odlišné (čímž chci říct, že když se mluví o obloze, mluví se o tom, co je vidět v danou chvíli, nikoli o skutečném stavu a poloze vesmírného tělesa v danou chvíli :-)
No ... vzhledem k tomu ze "rozmazanost" hvezdy nezavisi na vzdalenosti, tak se hloubka muze projevit jen stereoskopickym pozorovanim s dostatecne vzdalenyma "ocima" ... coz i v pripade hvezd v nasi galaxii znamena vzdalenyma nejmin o polomer obezne drahy Zeme.
Vesmir je ZATRACENE veliky. A taky zatracene prazdny.
On az tak "zatracene prazdny" nie je, je zatracene plny "tmavej hmoty", ktora vyplnuje cca 85% jeho objemu, akurat je smola, ze ju nemozno vidiet. ;)
Zatímco lidské oko končí se svými schopnostmi pozorování na hvězdách 6. magnitudy,
neviem ci ste si nevsimli ale pise sa tam ludske oko a nie cez dalekohlad.
Reagoval jsem na toto:
"...citlivost svého snímače, kdy běžně lze ze země teleskopy pozorovat objekty ne větší 7. magnitudy, přičemž pozorování objektů 10. magnitudy se zadaří tak 10× do roka."
Dulezita oprava clanku:
"Canon v tiskové zprávě vyzdvihuje zejména právě citlivost svého snímače, kdy běžně lze ze země teleskopy pozorovat objekty ne větší 7. magnitudy, přičemž pozorování objektů 10. magnitudy se zadaří tak 10× do roka."
Tady je chyba, urcite se tim nemysli obecne jakekoliv pozorovatelne objekty, ale jenom meteory. Bezne pozemske teleskopy zvladnou pozorovat i mnohem slabsi vesmirne objekty a to az do magnitudy 36 (http://en.wikipedia.org/wiki/E-ELT).
Trik je v tom, ze tyto obrovske teleskopy muzou zabrat jen velice male zorne pole (angular resolution), konkretne v pripade E-ELT to je maximalne 0.65 arcsekundy, coz je cini pro pozorovani meteoru nepouzitelne. Profici pouzivaji na slabe meteory 7x50 triedr (a ten ma limit prave kolem 10 magnitudy).
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.