Intel 300 je název procesoru, který Intel zvolil k označení toho, co donedávna prodával pod značkou Pentium. Intel 300 a Pentium G7400 jsou vlastně totéž, jen s 200 MHz navrch. Dvě jádra stejné architektury, stejného procesu, doplněná stejnou integrovanou grafikou. Jenže Pentium G7400 není Raptor Lake a Intel 300 Raptor Lake-refresh. Pentium G7400 bylo vydáno již s generací Alder Lake a ponecháno beze změny v nabídce. Již v generaci Alder Lake šlo ale o obstarožní koncept, neboť dvě jádra mělo Pentium i v (tehdy) minulé generaci, předminulé generaci, předpředminulé generaci, a tak dále.

Připomeňme, že dvě jádra má Pentium od roku 2006, od vydání Pentium Dual-Core generace Conroe, tedy 18 let. V roce 2010 dosáhlo dvoujádrové Pentium taktu 3,33 GHz. Do vydání 3,7GHz Pentia G7400 uteklo dalších 12 let. Intelu nicméně nelze upřít, že v reakci na posilující nabídku AMD v roce 2018 přistoupil s Pentiem G5400 k povolení HT (2 vlákna na jádro), což ještě Pentium G4400 neumělo.

Od té doby však vývoj neexistuje. Zatímco v high-endu se Intel posunul ze 4 velkých jader na 8 velkých + 16 malých a frekvence procesorů stoupla o 55 %, v low-endu se počet jader nehýbe a frekvence o ~15 %. Není to však snadné vyčíslit, s generacemi zvyšujícími IPC Intel takty Pentií snižoval, snad aby si udělal prostor pro refreshe, které zvyšují jen takty. Hodnoty tedy v průběhu času značně kolísaly.

Ani tím však podivnosti vývoje Pentií nekončí, husarský kousek se Intelu povedl právě mezi vydáním posledního Pentia G7400 a aktuálního Intel 300. Pentium G7400 šlo na trh s nálepkou „$64“. Intel 300 však nese „$82“. Zatímco high-end, kde výkon stoupá, drží Intel na plus mínus stejných cenách, low-end, kde se vývoj neděje a nic nestojí, zdražil o bezmála 30 % (výkon se dle CineBench posunul o 1,4 %, viz níže).

Chybějící konkurence

Tato degradace low-endu není důsledkem ničeho jiného než absencí konkurence v nejnižším cenovém segmentu. AMD s přechodem k TSMC a jejím dražším procesům nemá na tento low-end vhodné kombinace výrobních procesů a dostupných kapacit. Starý 14/12nm proces GlobalFoundries se na nové procesorové architektury nehodí a procesy TSMC jsou obvykle příliš drahé na to, aby si je AMD mohla dovolit používat namísto výroby dražších produktů na nejnižší low-end. AMD tak od vydání Athlon 3000G (poslední low-end vyráběný u GlobalFoundries, aktuálně od $49 včetně chladiče) neaktualizovala, protože nemá čím a Intel od té doby nic netlačí ke zlepšování nabídky v cenové relaci do $100.

Bylo by však korektnější dodat, že mluvím o hardwarovém zlepšování. Marketingově se Intelu daří pozici dvoujader zlepšovat i nadále. Což je asi nejzajímavější bod celé recenze webu PCWatch. Možná si pamatujete, že jsme před několika týdny psali o benchmarku CrossMark, nejnovějším díle společnosti BAPCo, neziskové instituci sponzorvané Intelem. Intel poskytuje BAPCo prostředky, BAPCo vydává benchmarky na míru procesorů Intelu.

Intel 300 v CrossMark (PCWatch)

Za pozornost stojí, jak si dvoujádrový Intel 300 v testu CrossMark vede oproti dvacetičtyřjádrovému Core i9-14900K: Výkon Intel 300 je poloviční. Polovina výkonu za 7× nižší cenu, to by přeci bylo skvělé!

Intel 300 v Handbrake a CineBench (PCWatch)

Problém je, že testech, se kterými Intel nemá nic společného, jako třeba Handbrake nebo CineBench, je výkon Intel 300 10× nižší než u (jen) 7× dražšího Core i9-14900K. Low-end má tedy podstatně horší poměr cena / výkon než poslední top-model high-endu.

Naděje do budoucna?

Nepříliš optimistickou situaci by bylo dobré vyvážit nějakým pozitivním výhledem. Těžko ale hledat příčinu, která by v tomto segmentu mohla něco změnit. Naopak to vypadá, že Intel má spíš tendenci produkty zaříznout než vylepšit. Řadu Celeron (de facto totéž jako Pentium, jen bez HT) totiž nenahradil ničím, ta prostě skončila.

Podnět by tedy musel vzejít od konkurence. Jediná potenciální naděje se může upírat ke generaci Zen 6, od které se očekává navýšení počtu jader. Čistě hypoteticky: Pokud by AMD přišla s 24jádrovými procesory, mohlo by dojít k posunu segmentace. 16-24 jader by mohl být Ryzen 9, 12 jader Ryzen 7, 8 jader Ryzen 5, 6 jader Ryzen 3. Současný malý Phoenix (Phoenix 2) seřízlý na 4 jádra a vyráběný na 6nm procesu, jehož cena v budoucnu jistě dále klesne, by se tak mohl stát novým Athlonem a zavést 4 jádra jako standard v úplném low-endu. Do generace Zen 6 ale zbývají téměř 2 roky, za které se může leccos změnit.