Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Díky za přehled.
Též přihazuji svůj bezvýznamný dík. Stručný a věcný výtah, přesně tyto informace mě zajímaly.
pekne zhrnute novinky.
teraz k bugom.
z beta verzie pretrvava bug so snap instalatorom.
od 18.04 pretrvava bug s 100% vytazovanim cpu pri nacitani a zapise dat do swap.
chyba z 18.04 s crypto kde nastane stres test cpu, opravena v kernel 5.3 v inych nie.
pretrvava network protocol appear call trace (pre Ipv6)
kriticke chyby alsa/sof (pre ine vga ako intel)
kriticka chyba v implementacii apt pre ubuntu-updater(len ubuntu)
Ubuntu 20.04 Systemd to configure network (bridging)
alsa/hdmi, hdmi/dp (povodne opravene v rc)
problem s boot pri instalacii v legacy mode
atd.
celkovo critical a high treatment je cosi okolo 100
a co Kubuntu taky nějaké významnější novinky? Pro mě K prostředí bylo vždy příjemnější než nemastné neslané Gnome.
Naprostý souhlas. KDE mi přirostlo k srdci na první dobrou. Chvíli mně chytlo i Lubuntu 16. Ale s každou další verzí to jde z kopce.
Verzi 18 jsem navíc nerozchodil na staré intel grafice :(
KDE zaclo jit z kopce uz z pred 7-8 lety. Nebo spis do kopce - zaclo funet jak lokomotiva, a taky s sebou tahlo takovy naklad. GNOME zaclo jit do haje v podobnou dobu - kdyz to zabalil Miguel de Icaza a chopili se toho blazni.
Ale zas kazdemu vyhovuje neco jine, alespon je z ceho vybirat.
ale nakonec jsem skončil u klasiky, byl tam obecný bug u přihlašování a po několika instalacích už nemám sílu znovu, večer zabitý jen hraním s Ubuntu. Nicméně se podařilo ale jsem zklamán jelikož slíbené 10bit barvy prostě nejdou... Hw samozřejmě podporuje, jen v nastavení X v Ubuntu je max 8... A bohužel rozdíl je vidět, ne nějak drasticky ale je ten pokles spektra znát.
Jen pro zajímavost - jak staré Intel grafice? Rodičům jsem dal Lubuntu 18.04 LTS na něco cca z roku 2006, následně výměnou disku se stejný systém dostal do něčeho z cca 2009 a včera jsem disk přehodil do HP Elite 7300 s i5-2400 - všechny tři stroje na grafikách od Intelu, Lubuntu si ani ničeho nevšimlo a jede pořád dál...
dell optiplex 380 sff
Analogový výstup zobrazí jen fialovou plochu. Ale na příkazi z klávesnice to reague.
Lubuntu 18.04 LTS.
Problémy jsem měl i na notebooku z roku 2005. Pro grafiky SIS ukončili podporu gnome i KDE. Což jsem pochopil. A už to nepotřebuji.
Všechny ty základní novinky platí pro celou škálu [K/L/X/*]Ubuntu, jednotlivé flavours se liší "jen" desktopem a souvisejícím softwarem. Specificky pro Kubuntu pak v release notes čtu, že instalátor nemá možnost instalovat na ZFS, narozdíl od toho v čistém Ubuntu. Jinak nic významnějšího nikde nevidím...
Diky za clanek.
Vetsina prehledu/recenzi je poslednich mnoho let zamerena na themes, verze Libre Office a Firefoxu. Zcela krucinalni veci.
Ta od tebe mi vyhovuje asi nejvic. V malo vetach je hodne zajimavych informaci.
Koukam ze uz vyslo i Ubuntu Mate, vetsinou mivali zpozdeni, ale vysledek za to stal. Prijde mi to min zabugovane nez Mint.
Jak je to s Wayland vs. X-ka? Ma tam byt obe. Co z toho pouzivat? Kdysi jsem zkousel Wayland na Fedore a funkcni to moc nebylo.
V tom případě bych se držel hesla „Když tomu nerozumím, tak se v tom nehrabu“ a prostě nechal výchozí nastavení (tedy X server).
zkousel jsem ho nedavno. Graficky, vypada ze vsechno fungovalo, ale moc jsem zase netestoval. A moc jsem netestoval protoze jsem narazil na zasadni problem - middle mouse button "copypaste" nefunguje. Pak jsem nekde cetl ze GNOME ma na tohle nejakej extension, ale neni to v core wayland protokolu, takze v KDE a ostatnich to nefunguje. Pro me showstopper, pro jine mozna ne.
dik, zustanu taky u X-ek.
Zkoušel jsem Ubuntu 20.04 s posledním Kernel 5.6 ktery jako první už ma i podporu USB 4.0 (i když momentalne nebude mimo vyvojare pro bezneho usera nejak podstatny, je dobré vedet že je na 4.0 pripraven) a i když jen na syntetickych testech (benchmarks) pozoruji docela dobre zlepšení SC|MT u mého procesoru Ryzen 3600.
Nekde o 3% u neceho až 15%, coz jen na zaklade optimizaci jadra docela slušné.
Linuxové jadro 5.6 mimo jiné také prichazí s podporou komprese dat F2FS pomocí algoritmu LZO / LZ4.
(Prinaši i lepší optimizaci pro desky SoC ARM. Každá aktualizace jádra nabízí vylepšenou podporu hardwaru, od SoC založených na ARM, vývojových desek, vstupních zařízení, zvukových karet, myší, klávesnic atd
Linux 5.6 přidává podporu řady nových SoC a vývojových desek, včetně Pine HardRock64, Odroid, pracovní stanice HoneyComb LX2K SolidRun a Q71comm sc7180).
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.