Vláda začátkem letošního roku předložila poslanecké sněmovně návrh na novelu autorského zákona. Změny, které novela obsahovala, byly (alespoň co do finančních dopadů na stát) více-méně zanedbatelné, a tak nebudila přílišnou pozornost. Protože však novela měla za cíl lépe ujasnit pravidla a zvýšit transparentnost vztahů mezi kolektivními správci autorských práv (zde především OSA) a uživateli chráněných děl, vzbudila pozornost správců. Ti obratem téměř o třetinu zvýšili autorské poplatky. Jejich oficiálním zdůvodněním je dorovnání výše poplatků na zahraniční úroveň, nicméně proč se tak stalo v okamžiku, kdy je na stole novela zákona, která zavádí nové mechanizmy pro řešení případných sporů mezi uživateli a správci, si můžeme jen domýšlet.

Co se samotné novely zákona týká, došlo k první zásadní změně podáním pozměňovacího návrhu poslance Jiřího Zlatušky (ANO 2011), který byl schválen garančním výborem. Tento návrh významným způsobem zvyšoval poplatky za půjčování děl, rušil akademické výjimky dané zákonem a v podstatě zvyšoval náklady státních institucí a územně samosprávných celků (od škol, univerzit a knihoven až po obce aj.). Mimo jiné z tohoto důvodu došlo k novému projednání novely, v jehož důsledku se poslanec Zlatuška rozhodl svůj návrh stáhnout.

Obratem ale byly na stole pozměňovací návrhy poslanců Petra Gazdík (TOP 09) a Romana Procházky (ANO 2011), které ve věci rozmnožování a půjčování děl obsahovaly obsah doslovně identický s původním Zlatuškovým pozměňovacím návrhem. Tyto návrhy z hlediska České republiky i uživatelů zhoršují současný stav a zvyšují finanční nároky kladené na státní pokladnu. Zvyšují licenční poplatky z půjčování knih na čtyřnásobek; ze stávajících 0,50 Kč na 2,00 Kč. To znamená, že kolektivním správcům by stát na poplatcích z výpůjček knih odváděl namísto stávajících 50 milionů Kč rovnou 200 milionů Kč. Tato částka ovšem není konečná, neboť návrhy poslanců Gazdíka a Procházky přinášejí i další změny, které by ji ještě zvýšily. Za zmínku stojí, že oba návrhy postrádají vyčíslení dopadů na veřejný rozpočet.

Návrhy dále ruší tzv. akademickou výjimku, tedy dosavadní odpuštění poplatku knihovnám, které spadají pod vědecké instituce (univerzitní knihovny, lékařské knihovny, knihovny výzkumným ústavů ap.) a také zde zavádějí poplatek v totožné výši (2 Kč). Návrhy také ruší tzv. kolektivní smlouvu pro audiovizuální a zvuková díla. V praxi to znamená, že vzdělávací instituce by již nemohly se správcem autorských práv uzavřít hromadnou kolektivní smlouvu, ale každá instituce (škola) by si musela tyto záležitosti s OSA řešit sama. Tím by mj. výrazně vzrostla administrativní zátěž kladená na tyto školy.

Další změnu zmínění poslanci navrhují ve věci poplatků z kopírek. Ty byly doposud odváděny na základě skutečně zkopírovaného obsahu; šlo tedy o poplatek z kopie. Vládní návrh novely tento systém zachovával, pozměňovací návrhy počítají s paušálem. Ten je koncipovaný takovým způsobem, že zvýší náklady na provoz kopírovacích strojů umístěných v objektech škol, knihoven, archívů, státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků. Návrh na paušalizaci kopírovacích poplatků podala i poslankyně Jana Fischerová za ODS. Její varianta se ale liší výší poplatků, které by sice byly paušální, ale koncipované tak, aby výrazněji nezměnily výši odváděných financí.

Svaz měst a obcí ČR, který připravil rozbor situace, vyčíslil navýšení poplatků ze státních institucí do pokladny OSA o minimálně 400 milionů Kč ročně.

Závěrem dvě poznámky. Fakt, že pasáže pozměňovacích návrhů (které se týkají rozmnožování a půjčování autorsky chráněného obsahu) měli poslanci Zlatuška, Gazdík a Procházka doslovné, může znamenat, že jim byl telepaticky vnuknut, nebo jej již dostali sepsaný, jakožto zadání. Za zmínku možná stojí i fakt, že redakce webu iDNES, která upozornila na rozbor od Svazu měst a obcí ČR (z kterého náš článek vychází), ve vlastním článku uvádí pouze jména poslanců Zlatušky (ANO 2011) a Procházky (ANO 2011), ale vynechává  jméno poslance Gazdíka (TOP 09), které v originálním rozboru SMO figuruje rovněž a na stejné úrovni s ostatními.