Redakce webu ComputerBase narazila na aukčním portálu Ebay na zajímavý kousek hardwaru. Jedná se o vzorek procesoru Intel Celeron Timna včetně platformy. Tento procesor se nikdy nedostal do sériové výroby, byť ho od jejího zahájení dělilo jen velmi málo. Kdyby ho Intel dostal na trh, mohl mít první produkt s integrovanou grafikou již o deset let dříve. Právě o tolik let později dorazil (dnes již legendární) Sandy Bridge.

Myšlenka Intelu byla asi následující: Vzít procesorové jádro Katmai (Pentium III), doplnit ho o integrovanou grafiku (s podporou 2D i 3D) a vytvořit řešení pro levnější sestavy, díky kterému by nakupující mohl ušetřit za samostatnou grafickou kartu. Jenže grafické jádro vyžaduje datovou propustnost navíc. Intel se toho původně nebál, pro Pentium IV plánoval nasadit rychlé paměti RAMBUS (RDRAM), a tak se je rozhodl uplatnit i v rámci Timna.

Platforma pro Intel Celeron Timna (ComputerBase)

Nastal však problém. Nové paměti byly nakonec podstatně dražší (první generaci Pentia IV téměř pohřbily), takže nasazení v rámci levné platformy bylo pasé. Intel tedy musel své řešení doplnit o tzv. Memory Translator Hub, který zajistil kompatibilitu s klasickými SDRAM. Zatímco nativní řadiče klasických Celeronů a Pentií třetí generace podporovaly až 133MHz paměti, Timna s Memory Translator Hub jen 100MHz.

Toto řešení však přineslo problémy, se kterými se Intel nezvládl příliš rychle vypořádat. Doba ale pokročila a na trh se pozvolna začaly dostávat čipsety s integrovanými grafikami, u kterých zákazník nebyl omezen konkrétním typem procesoru nebo potřebou drahých pamětí.

Intel Celeron Timna se socketem 370S (ComputerBase)

Potíže s paměťovým řešením v kombinaci s odklady nebyly jedinými důvody, proč Timna nevyšla. Své nejspíš sehrála i skutečnosti, že procesor musel být po stránce výrobních nákladů poměrně drahý (Pentium III na 250nm procesu dosahovalo plochy 128 mm², Celeron na 180nm procesu 100 mm²), neboť i na 180nm procesu bylo křemíkové jádro se ~131 mm² větší než Pentium III, které bylo high-endem. Zanedbat se nedala i potřeba nového socketu. Vedle tehdy používaného socketu 370 vznikal pro Timnu ještě socket 370S, takže pro Celeron s grafikou by byla potřeba jiná platforma než pro Celeron bez grafiky. Pokud lze soudit z podoby základní desky (která vypadá celkem definitivně, rozhodně nejde o ranou testovací platformu), nepočítalo s AGP rozhraním, což citelně omezovalo možnost upgradu. V roce 2001 (kdy by patrně Timna vyšla) už bylo PCI grafických karet poskrovnu a ty, jejichž výkon za něco stál, byly citelně dražší než AGP verze.

Intel ještě v srpnu 2000 na Intel Developer Forum (IDF) Celeron Timna ohlásil (měl podporovat i DVI výstup a TV-out), aby ho jen o měsíc později definitivně zrušil. Následně se dal - podobně jako konkurence - cestou grafiky integrované v čipsetu. Prvním vydaným procesorem Intelu s integrovaným GPU se stal až 32nm Sandy Bridge v lednu 2011.