Otázka „kde je problém“ by asi nebyla zcela na místě, on totiž není jeden, ale minimálně tři. V první řadě je to architektura řadiče. Čím vyšší frekvence má podporovat, tím komplexnější musí být, aby zajistil, že nebude docházet k chybám. Za druhý problém zodpovídají výrobci modulů. Už současné nejrychlejší paměti vyžadují napájení 1,6 V, přičemž podle standardních specifikací by GDDR5 měly fungovat na 1,5 V. Zvýšené napětí s sebou nese zvýšenou spotřebu (a na tu se hledí čím dál víc). Pokud mají výrobci problémy s 5,5Gbps moduly, pak to se 7Gbps nebude lepší.

GPU Barts (Radeon HD 6800) nese 256bit GDDR5 řadič jako Cypress (HD 5800) a Cayman (HD 6900),
ale podporuje jen nižší frekvence, díky čemuž jsou některé části řadiče až o 50 % menší

Třetí komplikace vychází z architektury. Aby stabilně zvládaly vyšší frekvence, používají od určitého taktu odlišné vzorce pro práci s daty a jejich důsledkem je negativní dopad na výkon. Tato hranice byla původně udávána přibližně nad 5,5Gbps. V praxi by to znamenalo, že při překročení této hodnoty výkon (paradoxně) klesá a je by třeba ještě výraznější navýšení frekvencí, aby se tato ztráta dohnala. Což je pravděpodobně důvodem, proč se výrobci do vyšších taktů nehrnou - vyšší frekvence by znamenaly složitější řadič, vyšší spotřebu, vyšší cenu a navíc by nepřinesly adekvátní nárůst výkonu.

AMD s Nvidií před sebou mají poměrně tvrdý oříšek, bez jehož rozlousknutí se zdánlivě výkon současných pamětí nepohne z místa. Není proto divu, že se čím dál častěji setkáváme se spekulacemi, které mluví o silně alternativních až exotických konfiguracích. Jen v souvislosti se stěžejním čipem generace Radeon HD 7000 se již objevily následující „parametry“:

• 256bit XDR2
• 256bit / 384bit QDR GDDR5
• 256bit 7Gbps GDDR5
• 384bit GDDR5

Zvlášť možnost „QDR GDDR5“ působí úsměvně, protože zkratky znamenají quad data rate graphics double data rate, což se poněkud tluče :-)

Může nás to ale přivést k další myšlence. Ve staré roadmapě AMD se při jednom z updatů objevila stránka (výše), která zmiňuje použití diferenciálního signálu (differential signaling, též diferenční link), který efektivně zdvojnásobí přenosovou kapacitu modulu. Podpora diferenciálního signálu má být podporována u pamětí GDDR6, to je ale zatím poměrně vzdálená budoucnost. V případě GDDR5 nad ní ale stále visí otazníky (i přes vyšší výrobní náklady by ale řešila současný problém).

Se zachováním stávajícího konceptu zbývá výrobcům poslední možný krok: Rozšíření sběrnice. To sice také zvyšuje komplexnost řadiče (a návrhu PCB), ale na rozdíl od vysoce taktovaných GDDR5 modulů prakticky lineárně navyšuje reálný výkon. Přesto je jisté, že dříve či později budou muset výrobci přijít s nějakou inovací, která stávajících 5,5 Gbps definitivně prolomí. Pokud se tak nestane v rámci Radeonů HD 7000 a GeForce 600, bude ke změně muset dojít nejdéle u další generace.