Než se pustíme do samotné recenze, chci přivítat všechny čtenáře. Server CDR totiž nově poskytuje i recenze notebooků, jenž mám na starosti já. Jelikož jsme relativně malá redakce, většina recenzovaných notebooků k nám bohužel dorazí později poté, co jsou testovány u jiných redakcí. Bohužel se někteří lidé k takto drahému hardwaru nechovají vůbec hezky a tak některé kousky dorazily poškozené.

Dnes testovaný DELL Latitude CPi R400GT je doslova první recenzovaný notebook na našem serveru, proto ve srovnávacích grafech chybí jiný notebook. Já sám notebook pro srovnání nemám, jelikož se jedná o opravdu drahý hardware.

Notebook tak ke mně dorazil v lehce opotřebovaném stavu, nejsem první, který ho testoval. DELL Latitude CPi R400GT je notebook určen pro firemní prostředí, to znamená typicky značně lepší podporu, záruku s opravou na místě a speciální vychytávky, jako například dokovací konektor.

Notebook má 14,1" úhlopříčku displeje s rozlišením neuvěřitelných 1024x768 pixelů, jedná se tak o celkem lehký a přenosný počítač. Displej i grafická karta podporuje 24-bitové barvy.

K notebooku jsem dostal i napájecí adaptér DELL 70W, který využívá poněkud zvláštní třípinový hranatý konektor.

DELL osadil do nového Latitude CPi R400GT poměrně rozumnou klávesnici, kterou jsme viděli u staršího modelu CP. Nad klávesnicí najdeme stavové LED diody, které nám hlásí aktivitu pevného rotačního disku, stav baterie, zapnutí přenosného počítače a také LEDky Caps Locku a tak podobně.

DELL Latitude CPi R400GT má v přední části dvě modulární šachty, do jedné lze vložit baterii a do druhé šachty lze vložit snadno vyměnitelnou disketovou mechaniku, mechaniku pro optická média, nebo dokonce druhou baterii a tím tak prodloužit životnost notebooku o několik hodin bez adaptéru.

Podívejme se i na portovou výbavu, na levé straně notebooku najdeme dva PCMCIA sloty, v jednom z nich byla osazena síťová karta společnosti DELL, samozřejmě RJ45 konektor se do tohoto formátu nevejde a musíme vždy do karty připojit speciální kabel, který nám umožní připojení skrze RJ45 CAT5 kabeláž.

Dále zde najdeme šuplík s 2,5" ATA-33 pevným diskem, zdířku pro zámek typu Kensington a reproduktor.

Na pravé straně notebooku najdeme druhý reproduktor, tři 3,5mm audio jacky, S-Video výstup a také mřížku, kterou se vhání vzduch do chladiče procesoru.

Na zadní straně notebooku najdeme výfuk chlazení s ventilátorem, D-Sub VGA konektor, paralelní port, proprietární DELL dokovací konektor určený pro replikátor portů, jeden moderní USB-A 1.1 port, PS/2 konektor (podporuje rozbočovací Y kabely), sériový port, napájecí třípinový konektor a IrDA port.

Portová výbava je tak velmi slušná a řekl bych, že k notebooku připojíme vše co potřebujeme a pro speciální uživatele existuje možnost využít replikátoru portů, nebo lze přidat všelijaké PCMCIA karty.

Na spodní straně notebooku najdeme jedna odnímatelná dvířka, pod kterými se nachází dva speciální sloty pro paměti typu SDR, přičemž čipová sada Intel BX440 podporuje až 512MB SDR-66 paměti.

Pokud chceme servisovat některé další komponenty notebooku, musíme nejprve demontovat klávesnici a posléze můžeme vyměnit přídavnou desku s napájecími obvody, nebo dokonce vyměnit procesor.

DELL do notebooku osadil velice rychlý procesor Intel Mobile Pentium II s taktovací frekvencí 400 MHz. Procesor má k dispozici 256 kB externí L2 cache, údajně vyrobí něco přes 13 Wattů tepla.

Procesor je připojen k čipsetu Intel BX440 skrze FSB66 sběrnici, přičemž na desce je ještě jižní můstek Intel PIIX4E, který integruje například ATA-33 řadič pro pevné disky.

Jako zobrazovač obrazu nám zde slouží grafický adaptér NeoMagic MagicGraph256ZX s celkými 4MB paměti typu SGR. Tento adaptér je zajímavý hlavně tím, že paměti integruje přímo v pouzdru čipu a tím tak zabírá méně místa na základní desce.

Na počítači byly předinstalovány Windows 2000 Professional se servisním balíčkem čtvrté verze.

Samozřejmě kvalitě a výbavě odpovídá také cena, přibližně 107 000 Kč bez DPH. Nicméně aby celý test byl zajímavý, rozhodl jsem se trochu cestovat v čase a některé komponenty upgradovat. Namísto původních 128MB RAM jako v roce 1999 jsem notebook osadil extra 256MB SDRAM modulem, celkem tak mám k dispozici neuvěřitelných 384MB RAM. Dále jsem vyměnil původní 6GB HDD za větší 20GB model.

List mnohých komponent můžete vidět skrze Správce zařízení níže.

Podíval jsem se také do BIOSu počítače, ten má celkem zajímavý design a můžeme zde listovat mezi stránkami za pomoci klávesové zkratky Alt+P.