Večerní šum, srovnání s Pentax K200D
V dnešní recenzi se podíváme na jeden produkt z kategorie, kterou jsme na našich stránkách ještě netestovali, přestože je používáme léta letoucí den za dnem při tvorbě fotografií pro recenze i běžné články.
Řeč je o první (atypické) recenzi fotoaparátu na našem serveru. Nebojte se, nehodláme vás tak jako foto servery zahltit řadou matoucích pojmů a hromadou obrázků posuzujících desítky faktorů kvality fotoaparátů, ani začít recenzovat foťáky jak na běžícím pásu (spíše vás budeme tu a tam seznamovat se skutečně zajímavými přístroji). Nic z toho nepovažujeme za nutné a rádi to přenecháme kolegům na specializovaných serverech. My se naopak hodláme zaměřit na to, co oni často opomíjejí, a sice subjektivní pohled a srovnání s dalšími typy foťáků a zejména video schopnosti.
Jako vůbec první jsme k testu zvolili doslova zlatý střed v nabídce výrobců fotoaparátů. Žádný jednoduchý kompakt, žádná drahá zrcadlovka, ale „ultrazoom“ (též někdy chybně nazývaný „elektronická zrcadlovka“) Sony DSC-HX1, který majiteli nabídne poměrně nový Exmor CMOS čip, záznam 1080p videa a objektiv s 20násobným zoomem. Pojďme se na něj tedy podívat blíže.
Kapitoly článků
7. Večerní šum, srovnání s Pentax K200D
12. Hodnocení, závěr
Šum večerní „přírodní scenérie“ si pro změnu porovnáme s Pentaxem K200D, ať se podíváme na jiný přístup k nakládání se šumem. Je známo, že každý výrobce se s šumem pere jinými algoritmy, některý zesiluje a odšumuje agresivněji, což sice poskytuje čistou fotografii, ale působící „vyžehleně“, protože se šumem mizí i velmi jemné detaily. Já osobně preferuji nakládání se šumem u Pentaxu, ale to je samozřejmě subjektivní.
Na fotografiích omluvte neostrost, důvod je opět stejný: šotek schoval redakční stativ neznámo kamsi.
|
Exponováno je mimochodem v obou případech se stejným nastavením. Každopádně u Sony DSC-HX1 opět již od ISO400 vidíme velmi znatelný šum, tentokrát již barevný. U jeho fotografií jsme tentokrát s histogramem nehýbali, můžete tak učinit sami, máte-li zájem dorovnat světelnost scény na úroveň Pentaxu.
Pentax se drží až do ISO400 celkem slušně, samozřejmě majitelé jiných značek ohrnou nos, ale na to jsme my Pentaxáci zvyklí :-). Výhoda je, že tento šum je opět v rámci konverze z RAWu snadno odstranitelný i při ISO 1600.
Poznámka k šumu
Na obranu Sony a všech dalších kompaktů a ultrazoomů (snad vyjma Sigma DP1/DP2 a přístrojů formátu micro4/3) musíme ale říci následující: jakkoli může šum při posuzování zvětšenin fotografií na originální velikost působit u DSC-HX1 katastroficky, je víceméně nepodstatný. Když si zobrazíte fotografii o rozlišení 9 Mpix v plné kvalitě, dostáváte se někam na rozměr A2 a přiznejme si pánové (a dámy), kdo z vás to doma má (tiskne/vyvolává). Obvykle fotografie necháváme vyvolat do rozměru 9x13, resp. 10x15, maximálně 13x18 cm, někteří si tisknou A4 na domácí inkoustovce, ale to je maximum. Výše se vydávají s tiskem jen profíci se zrcadlovkami. Takže je vždy třeba takovouto „šumácky“ působící fotografii vzít, zmenšit na zhruba 1000×750, teprve takovéto nebo jemu podobné rozlišení vám ukáže fotografii v její skutečně použité velikosti v rodinném albu (případně zvětšenin na rozlišení monitoru, pokud ji chcete použít jako wallpaper). Pak se budete divit, kam se ten šum poděl.
Předchozí srovnání je zkrátka vhodné ukázat, aby se v recenzi poukázalo na mezní hranici fotoaparátu. Ale neznamená to, že DSC-HX1 má špatnou kvalitu fotografií. Opak je pravdou, šumí adekvátně velikosti snímače a jeho rozlišení a oceňujeme jeho malý barevný šum, často to na kompaktech s nějakým technologicky starším CCD snímačem bývalo horší (ano, nízký barevný šum přisuzujeme částečně i Exmor CMOS snímači), ale také lepší, v dobách, kdy kompakty měly 3 až 5 Mpix.
předchozí kapitola
následující kapitola
Kapitoly článků
7. Večerní šum, srovnání s Pentax K200D
12. Hodnocení, závěr
David "David Ježek" Ježek
Bývalý zdejší redaktor (2005-2017), nyní diskusní rejpal.
