Samostatnou a velice obsáhlou kapitolou je pak displej. LED technologie podsvícení je již samozřejmostí, ovšem lesklá povrchová úprava taktéž. Výhody této úpravy jsou zejména vyšší kontrast a obrazová věrnost. Za dne se však projeví nevýhoda - displej se stane zrcadlem. Pokud přijde přímé světlo, na displeji není vidět absolutně nic ani při maximálním jasu. Na večerní sledování filmů a obecně domácí použití ve stíněných prostorech je ale tato kombinace ideální. Zde si každý sám musí rozhodnout, za jakým účelem si ultrabook kupuje.

Displej ale určitě sklidí kritiku, ať už jde o nízkou barevnou odezvu, kdy vznikají duchové a například text se při posunu stane černou čmouhou, nebo o samotnou kvalitu barev, které by ještě mohly být trochu kontrastnější. Největší problém jsou ale pozorovací úhly. Zatímco právě píši tyto řádky, sedím v autobuse v poměrně stísněném prostoru a na displej koukám z opravdu vysokého úhlu, aby displej nekolidoval s vrtícím se sedadlem přede mnou. Dovedu si představit, že toto místo bude jedním z častých útočišť ultrabooků, jako je tento. Používám předinstalovaný Office a jen abych demonstroval, místo modrého pozadí listu vidím bílé, lehce do zelena-šedé panely jsou ve skutečnosti žluté a písmo lze jen těžko přečíst.

Musím konstatovat, že toto je naopak jeden z horších displejů, které jsem viděl. A to porovnávám jak se staršími, tak i novými notebooky Acer, ASUS, Fujitsu či Lenovo. Horší je snad pouze jisté neznámé Sony Vaio za více než 30 000 korun, jež téměř z většiny úhlů produkuje čistě bílý obraz. Z tohoto úhlu tak začínají po čase docela dost pálit oči, obraz je totiž víceméně nečitelný a oči jsou velmi namáhány. Pro práci na cestách a zejména ve stísněném prostoru dvoumístného autobusového sedadla asi budete často čelit stejnému problému.

Pokud se dívám na nový HD film s horizontálními pruhy, do pozorovací vzdálenosti půl metru má každý pruh jinou barvu. Barvy se tedy opravdu mění s každým drobným pohybem hlavy. Pro horizontální pohyb obraz pouze lehce tmavne a pozorovací úhly jsou poměrně široké.

Zvuk

Nyní pár slov k reproduktorům: ty se zdají být kvalitní, alespoň se chlubí technologií Dolby HT a titulkem „Professionally tuned“. Hrají skutečně pěkně a čistě.

Výrobce k nim poskytl aplikaci Dolby HT, kde se dají přepínat módy „inteligentního equalizéru“ pro hru, film a hudbu. V módu film je velký důraz kladen na dialogy a ty jsou opravdu velmi dobře a čistě slyšet i u filmů horší kvality nebo při hlučnějším pozadí. Po hudební stránce logicky naprosto postrádají jakékoliv nižší frekvence. Některé reproduktory umí alespoň naznačit „bass“, tyto se ani nesnaží. Frekvenční dělička je nastavena na vcelku vysokou hodnotu, tipuji nad 500Hz. Proto veškeré nastavení „inteligentního equalizeru“ pro nízké hodnoty naprosto postrádá smyslu. Jakékoliv zesílení hodnot kolem 60Hz znamená jen šílené zhutnění celého zvuku a cestu od reality. Pro běžné poslouchání hudby to stačí, ale vřele doporučuji buď sluchátka, nebo reproduktory zvlášť. 

Pokoušel jsem se zhodnotit kvalitu zvukového čipu v porovnání s „nejslabší“ X-Fi na trhu, mX Xtreme PCI. Testoval jsem na klasických kapesních sluchátkách Creative EP-630 a pak na DJských AKG K518DJ. Zvuk byl čistý, obstojně prokreslený a téměř věrohodný, i když se mi nepodařilo dosáhnout požadované barvitosti a prokreslenosti zvuku (FLAC audioformát), které dosahuji i na oné nejlevnější X-Fi.

Další položkou uživatelského rozhraní jsou vstupy a výstupy. Na ně bohužel nezbylo jiné místo než vzadu ultrabooku, což nemusí ve všech případech být výhodné. Doba VGA videovýstupů je dávno pryč a zde vládne HDMI specifikace 1.3 s podporou Full HD rozlišení a 8 kanálovým digitálním zvukem v Dolby.