Následuje prohlídka tělesných dutin a pro mě jedno nemilé překvapení. Šroubky jsou velmi ošizené, jsou z tenké litiny a kdo ví čeho ještě. Přiložil jsem klasický hodinový křížák a otáčel. Po chvíli točení si říkám, že se nějak nic neděje. A ono se vážně nedělo, šroub byl stále zapuštěn. Zvedl jsem tedy šroubovák a ejhle, hlavička šroubu byla na něm. Následujících 11 šroubků jsem již šrouboval s patřičným respektem a opatrností.

 

Vnitřek přístroje je takový velký chaos. Nejdominantnějším prvkem je zde baterie, poskládaná jednak z několika menších součástí a jednak použita jako základní pevnostní prvek, o čemž svědčí přítomné žebrování. Nutno dodat, že po sundání poměrně pevného (tlustého) spodního krytu pevnost šasi znatelně poklesla.

Samotná základní deska je pak složena z centrální desky a k ní připojeným lokálním extenzím pro SSD, WiFi, čtečku karet, zadní I/O a antény, což je ta dvojice drátů vedoucích do spodního krytu ultrabooku. Prostor je protkaný množstvím flex kabelů, vše potřebné je dostatečně přichyceno a izolováno.

Chladič, respektive jeho pasivní část, je opravdu malý (jak jsem zmiňoval v úvodu), cca 70×7×20 [mm], přesto chladí poměrně obstojně. Na heatpipe se ale trochu šetřilo a čipset je s chladičem propojen pouze hliníkem. To dává čipsetu nějaké ty stupínky celsia navíc.

Softwarová výbava

Jak bylo řečeno v úvodu, ultrabook nemá žádnou optickou mechaniku. Její nepřítomnost je základní klíč k tak tenkému designu, jaký ultrabooky mají. V tomto případě zde není ani síťovka a s ní související RJ45, tedy ethernetový konektor (ten naopak najdete jako specialitu v ultrabooku od Toshiby). Jedná se o mobilní zařízení, které doufá, že dnes už máte WiFi i na záchodě. Anténa je však z nepochopitelného důvodu namísto ve víku umístěna ve spodním krytu, konkrétně v té černé části. Signál chytá opravdu špatně a v horších podmínkách se nepřipojíte. Docela problém pro ultrapřenosné zařízení.

Bluetooth si ale odnese pochvalu. Pracuje jednoduše, na nic zbytečného se neptá, při příchozím souboru okamžitě vypíše dotaz k uložení, který stačí potvrdit stisknutím klávesy Enter a posílá se.

Dodávaný software McAfee mne tedy rozhodně také nepotěšil. Nechci tímto zahajovat recenzi antiviru, ale jelikož je to součást „základní výbavy“, je nutno o něm pohovořit. Jedná se o vcelku zatěžující, až lagující antivir, který dovede i procesoru jako je Core i5 spolehlivě vysvětlit, že výkonu není nikdy dost. Možná by měl Acer vyzkoušet Avast, jehož bezplatná verze nejenže v testech dopadá lépe než placený McAfee, ale ještě méně „otravuje“ systém. Jinak je ale systém naštěstí relativně čistý a narozdíl od jiných značek se nesnaží uživateli vnutit desítky dalších nechtěných aplikací.

Nakonec jsem se podíval i do BIOSu - ten ale neumí nic. Uživateli dovolí pouze heslo (odstranitelné píchnutím špendlíku do reset otvoru vespod ultrabooku, nebo vyndáním CMOS baterie), přepnutí SATA na IDE (prakticky použitelné tak maximálně pro speciální účely), nebo změnu preferencí bootování.