Vyhláška č. 488/2006 Sb. nabyla účinnosti dnem 10. listopadu 2006. Podle autorského zákona se odměny z nenahraných nosičů a z přístrojů (dále jen „náhradní odměny“) (Pozn.: po našem tedy „výpalné“, abychom si rozuměli) odvádějí na základě souhrnných informací o dovezených, resp. vyrobených nosičích a přístrojích poskytovaných příslušnému kolektivnímu správci v periodicitě kalendářního pololetí (§ 25 odst. 6 autorského zákona). Ministerstvo kultury proto považovalo za účelné vyčkat s hodnocením dopadů vyhlášky přinejmenším do konce roku 2007, aby byly k dispozici údaje za dostatečně reprezentativní období alespoň jednoho celého kalendářního roku.

Aplikační praxe prokázala, že vymezením typů nosičů a přístrojů vyhláška významnou měrou přispěla k odstranění častých sporů mezi kolektivními správci oprávněnými vybírat náhradní odměny a mezi subjekty povinnými tyto odměny platit. V tomto směru není nutno vyhlášku zásadním způsobem měnit, s výjimkou několika zpřesnění a doplnění ustanovení k zohlednění nově vyvíjených a užívaných typů nosičů (např. Blue-ray disků). (Pozn.: Takto to skutečně je ve zprávě napsáno.)

Pokud jde o stanovení paušálních odměn, prudký technologický rozvoj a s ním spojené změny cen příslušných výrobků vedly k urychlené potřebě změny právní úpravy. Již od poloviny roku 2007 upozorňovali zástupci dovozců a výrobců nenahraných nosičů na skutečnost, že náhradní odměny stanovené pro některé nosiče (zejm. u flash disků a paměťových karet) velmi negativně ovlivňují situaci na trhu, neboť se dostávají do značného nepoměru s dovozní cenou. Při konstrukci sazebníku odměn se totiž primárně vycházelo z průměrných cen přístrojů a nosičů a z výše sazeb odměn stanovených na základě dosavadní právní úpravy (4 % z dovozní ceny, srov. bod 5. Přílohy k autorskému zákonu ve znění platném do 21. května 2006). Stanovené náhradní odměny jsou počítány z dovozních cen bez daně z přidané hodnoty (u dovážených, resp. v rámci EU přijatých, přístrojů a nosičů), popř. z prodejních cen bez daně z přidané hodnoty při prvním prodeji (u přístrojů a nosičů vyrobených v tuzemsku). To má za následek, že při neustále stoupající kapacitě nosičů a současném poklesu dovozních cen činí náhradní odměna stále větší část maloobchodní ceny.

Jestliže v době přijímání vyhlášky v roce 2006 byla např. kapacita paměťových karet ve výši 512 MB považována za uživatelsky vysoký standard, již v polovině roku 2007 byla běžným standardem kapacita ve výši 2 GB, v roce 2008 směřuje vývoj k používání kapacit běžně ve výši 4 a 8 GB, exkluzivně až ve výši 32 GB. Ceny nosičů však zůstávají zhruba na stejné úrovni, jaká byla v případě nosičů s nižší kapacitou. Výsledkem tohoto vývoje je, že např. v případě USB Flash disků s kapacitou 8 GB již náhradní odměna dosáhla výše až 24 % dovozní ceny, v případě kapacity 16 GB 23 % dovozní ceny, v případě paměťových karet s kapacitou 8 GB jde o 24 %, s kapacitou 16 GB až 27 %. Podle původní právní úpravy (v příloze k autorskému zákonu) činila náhradní odměna z nenahraných nosičů 4 % z dovozní ceny nosiče, koncem roku 2006 po přijetí vyhlášky činila odměna 4 – 6 % z dovozní ceny a v květnu 2007 se již pohybovala v rozmezí 9 – 11 % z dovozní ceny ¹.

Výše uvedené skutečnosti mají za následek růst tzv. šedé ekonomiky (zvýšení počtu neplatičů odměn, reexporty), vytváření nerovných podmínek na trhu (znevýhodněním poctivých povinných subjektů), ztrátu důvěry spotřebitelů, zvyšování ekonomického zatížení koncových spotřebitelů a v neposlední řadě také zvýšení administrativní zátěže kolektivních správců spojené s vymáháním odměn. Navíc hrozí, že dojde k poklesu prodejů určitých typů nosičů, což by se projevilo i na snížení objemu odměn, a tím k poškození nositelů práv, pro něž jsou vybírány.

Navrhovaná novelizace vyhlášky č. 488/2006 Sb. odstraní narůstající nevyváženost právní úpravy ve vztahu k technologickému vývoji a vývoji cen, a to takovým způsobem, který zajistí funkčnost, resp. adekvátnost právní úpravy přinejmenším do roku 2010, kdy by měla být nejpozději opět provedena analýza dopadů vyhlášky a zvážena případná nutnost další novelizace.

Nutno brát v potaz, že sice významnou měrou vzrostl počet zdrojů, z nichž je možno rozmnoženiny pro osobní potřebu pořizovat (např. dostupnost autorských děl prostřednictvím internetu apod.), zároveň se však rozšířilo spektrum využití nenahraných nosičů, které jsou nyní běžně využívány nejen k rozmnožování autorských děl, ale i k zálohování dat, která nejsou předmětem autorskoprávní ochrany.

Zavedení jakéhokoli nového systému náhradních autorských odměn by bylo možné provést pouze novelizací autorského zákona, nikoli změnou vyhlášky. S ohledem na časové hledisko se nyní navrhuje realizovat dílčí úpravu systému. V rámci přípravy novely autorského zákona, která bude připravena v návaznosti na plán legislativních prací vlády ke konci roku 2008, budou projednány i návrhy na eventuální změny autorského zákona, resp. jeho přílohy.

…

Změna autorského zákona (vypuštění části zmocnění v § 25 odst. 7 a vrácení příslušné části Přílohy k autorskému zákonu v zásadě do stavu před novelou č. 216/2006 Sb.) by vedla ke zjednodušení administrativy spojené s vykazováním dovozů, resp. prvních prodejů, dále ke snížení ekonomického zatížení povinných subjektů i koncových spotřebitelů. Vzhledem k náročnosti legislativního procesu v případě novelizace zákona a k riziku zpoždění legislativních prací se jeví tato varianta jako nevýhodná. Navíc, navrhované řešení (předložený návrh) přináší mnohem podstatnější snížení sazeb náhradních odměn a jejich stanovení vyhláškou se jeví vhodnější z důvodu možnosti sazby pružněji měnit v návaznosti na technologický vývoj a vývoj cen.

… samoregulace může být jedním ze způsobů řešení otázek spojených s vybíráním náhradních autorských odměn. V tomto směru je třeba konstatovat, že dohoda zúčastněných stran by měla mít vždy přednost před státní regulací. Otázku možnosti zavedení samoregulace je třeba posoudit v souvislosti s novelou autorského zákona, kde budou vzaty v úvahu co nejširší souvislosti.

Ministerstvo kultury návrh novely vyhlášky konzultovalo se zástupci všech dotčených stran, tj. se všemi kolektivními správci, zastupujícími nositele práv, jimž z autorského zákona náhradní odměny náleží a kteří náhradní odměny vybírají a rozdělují nositelům práv (OSA, Intergram, DILIA, OOA-S a OAZA), dále s reprezentativními zástupci subjektů povinných odměny odvádět, tj. dovozců a výrobců nenahraných nosičů a přístrojů k pořizování rozmnoženin (Česká asociace pro DSMP - Digital Storage Media and Players, Sdružení pro informační společnost - SPIS, Asociace spotřební elektroniky - ASE, Asociace dovozců a výrobců kopírovací techniky - ADVKT, Panasonic), se zástupci spotřebitelů (Sdružení obrany spotřebitelů - SOS) a rovněž s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Předložený návrh je výsledkem výše uvedených konzultací a kompromisní dohody vzešlé z intenzivního vyjednávání kolektivních správců a reprezentativních zástupců povinných subjektů.

V rámci konzultací bylo předloženo i několik podnětů, které nebyly do výsledného návrhu novely vyhlášky zahrnuty, a to:

• návrh na snížení sazeb odměn u analogových nosičů
• návrh na zvýšení sazeb odměn u analogových nosičů
• návrh na snížení sazeb u nosičů typu CD a DVD
• návrh na zvýšení sazeb u optických nosičů
• návrh na zvýšení sazeb odměn z přístrojů k pořizování tiskových rozmnoženin
• návrh na zjednodušení rozlišení tiskových přístrojů podle cenových pásem
• návrh na zrušení zpoplatnění tiskáren
• návrh na zpoplatnění mobilních telefonů jako přístrojů - v § 6 vyhlášky
• návrh na doplnění ustanovení zpoplatnění pouze jednoho z přístrojů v případě vícefunkčních přístrojů k pořizování záznamů

Tyto návrhy nebyly do předloženého návrhu novely vyhlášky zařazeny z následujících důvodů:

Cílem novelizace je změnit ta ustanovení, kde v důsledku technologického vývoje a vývoje cen došlo a stále dochází k růstu nevyváženosti právní úpravy, což negativně ovlivňuje situaci na trhu i výběr náhradních odměn. Změny jsou navrhovány v těch oblastech, kde mezi všemi zainteresovanými subjekty panovala shoda ohledně naléhavosti změny. V ostatních případech (výše uvedené nezahrnuté návrhy) byly názory na vhodné změny diametrálně odlišné a nebylo možné nalézt řešení, na kterém by se zúčastnění shodli. Kromě toho, zainteresované strany a Ministerstvo kultury považují za vhodné, vyčkat výsledků jednání na úrovni Evropské komise, resp. Fóra zřízeného komisařem pro vnitřní trh Charlesem Mc Creevym a komisařem pro vzdělání, výchovu, kulturu a mládež Jánem Figeľem.