Jeden disk

V případě testování jen jednoho disku jsme zkusili dva ovladače pro SATA řadič v čipu SB850. Do systému je totiž i v pouhém „SATA AHCI“ režimu možné nainstalovat jeden ze dvou ovladačů (tedy pokud pomineme výchozí). AMD SATA Controller (v našem případě verze 1.2.1.197) umožňuje aplikacím přístup k dalším parametrům disku, jako je zejména diagnostika S.M.A.R.T. a podobně, disky se tváří v systému jako „SATA Disk Device“. Naproti tomu ovladač AMD AHCI Compatible RAID Controller (v našem případě verze 3.1.1540.151) se i ikonkou tváří jako SCSI řadič a disky na něm visí jako „SCSI Disk Device“ Tentýž ovladač se používá i v případě provozu disků v RAID.

 

Je na něm nemilé, že diagnostické programy standardní cestou nezjistí rozhraní disku a neprojdou ani ke S.M.A.R.T. diagnostice, tu si ovladač „škudlí“ pro sebe a své případně nainstalované monitorovací nástroje (RAIDXpert). V obou případech však není problém disk, který není pro systém životně důležitý, urvat od SATA portu za chodu, nebo jej za chodu připojit. Systém si toho všimne a korektně takovou situaci zpracuje (s druhým jmenovaným ovladačem se zdá být detekce změny stavu svižnější).

 

Podíváme se tedy i na takové maličkosti, jako je rozdíl práce s jedním a druhým typem ovladače.

Dva disky

RAID 0 (Stripe)

Dva disky otestujeme v režimu, od něhož očekáváme nárůst výkonu za cenu rizika, že v případě poruchy jednoho disku ztratíme všechna data. Otestujeme činnost jak v situaci, kdy má disk 3Gbitové SATA rozhraní, tak i se 6Gbitovým SATA rozhraním. Situaci, kdy jeden disk bude nastaven tak a druhý onak, vůbec nebudeme uvažovat, protože se s ní v praxi nesetkáte. Spíše se setkáte s tak rozdílnými disky (byť se stejnou kapacitou), že rychlost rozhraní už bude mít na výsledek nejmenší vliv. Ostatně jak pro RAID 0, tak pro RAID 1 je vždy vhodné volit disky zcela stejného označení (jisté pravidlo bezpečnosti pro případ RAID 1 říká, že by disky jen neměly být ze stejné série, aby případně neodešly oba ve stejné době).

RAID 1 (Mirror)

Druhý režim, který se dá od provozu dvou identických disků očekávat, je zrcadlení (RAID 1). Na oba disky se ukládá totéž, aby v případě výpadku jednoho z nich druhý data podržel a dalo se s nimi nadále pracovat. I zde se podíváme na to, zda má rychlost SATA rozhraní, které papírově převyšuje rychlost datového toku z ploten (nebo na ně), na výkon nějaký vliv.

RAID 1 by ještě měl umět rychlejší čtení v porovnání se čtením jen z jednoho disku (na obou discích jsou data stejná, takže by mělo jít čtení z pole urychlit paralelním čtení z obou současně a na každém být „o krok dál“). I na to se (spíše shodou okolností) podíváme.

Použité testy

Podíváme se na několik situací. Jednak oprášíme starý dobrý HD-Tach, až uvidíte křivky, pochopíte, proč jsme to udělali (mimo jiné se v něm hezky kouká na „burst speed“, tedy maximální dosažitelnou rychlost přenosu dat přes samotné rozhraní mezi SATA řadičem a rozhraním disku). V souvislosti s ním se podíváme na praktickou ukázku kopírování dat na takový disk a z něj (tím si ukážeme „odstup benchmarku od reality“).

Hlavně se ale podíváme na „simulovaný praktický benchmark“ v podání PCMark Vantage a jeho HDD Suite testu. V něm je několik modelových situací využívání disku a tam se nám nejvíce ukáže praktický vliv rychlosti SATA rozhraní. 1,5Gbitové SATA nebudeme vůbec uvažovat ani zkoušet, protože má nejlepší léta dávno za sebou.

Důležité je však říci jednu věc: Abychom u testů disku nestrávili mládí, zkrátili jsme oba 640GB disky na 32 GB (ano, na pouhých 5 % původní kapacity). Důvody jsou dva. Ten první byl již vyřčen a ten druhý má také poměrně racionální důvod. Pokud budeme chtít na takovém disku provozovat operační systém nebo něco, co je náročné na přístupovou dobu, oseknutím disku na pouhých 32 GB tomu znatelně pomůžeme, neboť se tím výrazně zkrátí cestování hlaviček po disku a omezí se jen na prvních 32 GB. To nám především pomůže v bližším zkoumání rozdílů mezi 6Gbitovým a 3Gbitovým SATA, neboť se více projeví 64MB cache a méně přístupová doba disků. V situaci zapojení RAID 0 (Stripe) tedy budeme pracovat se 64GB svazkem, v ostatních s 32GB. Ačkoli nebudeme ani zdaleka blízko nějakému svižnému SSD, přeci jen trochu „ujedeme“ výkonu klasických pevných disků. Ostatně je to poměrně známý trik, pokud chcete svižné úložiště a nechcete si kupovat SSD, udělejte na pevném disku první oddíl znatelně menší (často se to využívá na instalaci operačního systému, jemuž by třeba těch 64 GB ve Stripe poli mělo bohatě stačit). My jsme diskům zkrátili kapacitu patřičnou utilitou (FTool od Hitachi) tak, že se disky jako takto malé hlásí přímo řadiči.