Nejen procesorem živ je počítač. Nezanedbatelnou část výkonu dělá i zbytek platformy, tedy především čipset. U AMD došlo v souvislosti s uvedením platformy „Lynx“ k jedné podstatné věci: na trhu se poprvé objevil čipset s integrovaným USB 3.0 řadičem. Jeho jméno je AMD A75 (krycí jméno „Hudson-D3“) a je nástupcem jižních můstků řady SB800. Stejně jako tyto jižní můstky nese všech šest SATA portů v 6Gbitovém provedení, což sice neznamená, že při zapojení šesti 6Gbit/s úložišť povalí všechna svou maximální rychlostí, ale minimálně nemusíte řešit, do kterého SATA portu to vaše nové SSDčko s 6Gbitovým rozhraním píchnout. Je to totiž jedno.

Po jižních můstcích řady SB800 podědil A75 také PCI sběrnici, takže výrobci desek, kteří chtějí ať už osadit nějaké interní PCI zařízení (nejčastěji FireWire řadič VIA), nebo dát uživateli možnost do PCI slotu strčit cokoli dle libosti, nemusejí pro PCI řadič chodit daleko. Troufáme si říci, že testy PCI sběrnice jsou již vzhledem k její morální zastaralosti pasé, tady se stačí úplně spokojit s tím, že PCI zařízení bude v PCI slotu fungovat. O rychlost v tuto chvíli nejde, na prvním místě je zpětná kompatibilita s již nakoupeným hardwarem.

Paměťový řadič a velká část PCI Express slotů jde však již na vrub procesoru, stejně jako u Intelu od dob prvních procesorů pro patici LGA1156. Procesory AMD pro socket FM1 však nabízejí těch PCI Express linek více, k volnému použití je jich celkem 20, zatímco procesory Intel jich mají 16. Čert ví, proč tomu tak je, ale zatím drtivě převládají ty desky se socketem FM1, které mají dva PCI Express ×16 sloty rozděleny na ×16/×4, a to natvrdo (s určitou výjimkou desky, kterou máme v redakci my, ta dovede při osazení druhého PCI Express ×1 slotu z těch čtyř ještě dvě ubrat, takže pak je konfigurace ×16/×2, ale taková se vzhledem k umístění PCIe ×1 slotu, který z druhého PCIe ×16 odebírá ty dvě linky, moc nepředpokládá).

Serial ATA

Bohužel nemáme SSD s 6Gbitovým rozhraním, takže můžeme testovat pouze 3Gbitové a na to tu máme celkem dobrého kandidáta: Kingston SSDNow V+100 64GB. Jak již víte z testu Intel Smart Response, dosahuje (na čipsetu Intel Z68) poměrně pěkných rychlostí, lehce přes 220 MB/s zápis a kolem 200 MB/s čtení. Uvidíme, jak si povede na AMD A75 a srovnáme si ho také s SB850.

Pro test propustnosti nám bohatě postačí CrystalDiskMark, takže pojďme hned na srovnání:

AMD A75 + AMD A8-3850	Intel Z68 + Core i3-2105	AMD SB850 + 890GX + Phenom II X4@2,9 GHz

Pro někoho možná překvapení, pro někoho ne, ale AMD A75 si může s Intelem Z68 podat ruku. Intel má sice obecně vyšší propustnost, ale A75 nějakým způsobem vyrovnává skóre náhodnými zápisy. V obou případech jely paměti na solidních 1 866 MHz s časováním CL10.

Nejhůře je na tom z této trojice AMD SB850, což se vzhledem ke stáří platformy a tříčipovému konceptu dá celkem i očekávat. Faktem také je, že na platformě AMD Phenom II X4+890GX+SB850 nám jely paměti jen na necelých 1 600 MHz, protože na přibližných 1 866 MHz se nám je nepodařilo na přetaktovaném Phenomu dostat do stabilního stavu. Navíc SB850 nepodporuje Trim, takže to z něj ani nedělá vhodného kandidáta na provozování SSD, i když to samozřejmě funguje.

USB 3.0

Co se USB 3.0 týče, při této příležitosti nepatrně nakousneme propustnost, či spíše „ochotu propustnosti“ platformy jako celku, tedy především PCI Express řadiče procesoru a čipsetu. Máme totiž diskrétní PCI Express ×1 USB 3.0 řadič s čipem NEC/Renesas µPD720200 (první USB 3.0 řadič na trhu), který nám zapůjčila společnost i-Tec. Můžeme jej tedy navěsit jak na PCI Express řadič procesoru, tak i čipsetu a sledovat, jaké budou rychlosti.

K testování nám opět poslouží Kingston SSDNow V+100 64GB a k němu „bohužel jen BOT“ USB 3.0-SATA bridge LucidPort USB300-REV2 (UASP zatím jaksi není). Již víte, že s tímto řešením jsme byli schopni dosáhnout rychlosti čtení 200 MB/s a zápisu jen o zhruba 5 MB/s nižší, pokud hovoříme o tzv. „USB 3.0 Turbo“ režimu, což značí USB 3.0 řadič pověšený přímo na PCI Express řadič procesoru (Intel).

Nejprve se podívejme na výchozí výbavu desky ASUS F1A75-V PRO, kterou co do USB 3.0 zastupují čipset AMD A75 a na něm pověšený řadič ASMedia ASM1042:

AMD A75 + AMD A8-3850	ASMedia ASM1042@AMD A75 + AMD A8-3850

Může to vypadat, jakože ASMedia překvapivě vede, ale při pohledu na ostatní hodnoty je vítězem spíše v čipsetu integrovaný USB 3.0 řadič. Ten rozdíl ale vskutku není nijak dramatický, spíše kosmetický.

Nyní si k tomu přidejme náš diskrétní USB 3.0 řadič NEC a dejme ho nejprve na PCI Express linku procesoru a pak čipsetu (stále se bavíme o platformě AMD a desce ASUS F1A75-V PRO):

Renesas µPD720200@AMD A8-3850	Renesas µPD720200@AMD A75 + AMD A8-3850

Ze sledujeme zajímavé úbytky na rychlosti, dle očekávání je připojení řadič k procesoru rychlejší než připojené téhož řadiče až na čipset, přesto je práce čipsetu a dokonce i ASMedia ASM1042 rychlejší než tohoto Renesas řadiče.

Vše završíme dvěma konkurenčními platformami, kde na té „intelácké“ je vše lehce komplikováno použitím dalších USB 3.0 hubů VL810 od VIA Labs. Platforma AMD nese USB 3.0 řadič přímo na čipsetu 890GX (tedy nikoli až na SB850).

Renesas µPD720200 + VL810 @Intel Z68 + Core i3 2105	Renesas µPD720200@AMD 890GX + Phenom II X4 @2,9 GHz

Řešení od Intelu nám suverénně porazilo všechna ostatní, a to i přes skutečnost, že jsme nepoužili USB 3.0 Turbo režim a že SSD Kingston bylo připojeno „na dlouhé lokte“ k paměti přes USB 3.0 Hub navěšený na USB 3.0 řadič Renesas navěšený na čipsetu Intel Z68 připojený k procesoru Core i3-2105, na němž teprve byly DDR3-1866 paměti.

Naopak stará dobrá platforma AMD 890GX propadla, přičemž zde to měl SSD do paměti podstatně blíže, visel totiž přímo na USB 3.0 řadiči Renesas zavěšeném na AMD 890GX připojeném do procesoru, který obsluhoval DDR3-1560 paměti.

Paměťová propustnost procesoru AMD A8

V rychlosti se podívejme na jednoduchý test propustnosti. Na tomto místě bychom znovu rádi připomněli, že všechny platformy měly DDR3-1866 CL10 paměti, pouze u Phenomu II X4 jely paměti jako DDR3-1560, protože poblíž 1866 MHz se nám je při přetaktovaném procesoru nepodařilo udržet dostatečně stabilní. Pro zajímavost jsme udělali také test A8-3850 s paměťmi nastavenými na DDR3-1600.

SiSoft Sandra 2011 - Memory Bandwidth Benchmark

V AMD mají, co se paměťového řadiče týče, ještě hodně co dohánět. V podstatě lze říci, že oproti stávajícím Phenomům II ten paměťový řadič moc nevylepšili, proto spoléhají hlavně na rychlé paměti (a DDR3-1866 nedělá těmto procesorům žádný problém, asi by šly ještě výše, ale naše paměti už na 1 866 MHz vykazovaly v některých aplikacích při větší zátěži problémy, bylo to tak maximálně na otestování, anebo bychom si více museli pohrát s nastavením latencí a napětí, to jsme ale považovali za nepodstatné, to už si každý pořeší doma sám ;).

Práce s Radeonem HD 4850

Dostáváme se oklikou k prvním grafickým testům, nejprve ale s diskrétní grafikou, integrovanou nakousneme až na další straně. Zajímalo nás totiž, jak která platforma jako celek zvládá „dostatečně rychlý přísun dat“ k diskrétní grafice, což je téměř bez výhrady vše záležitostí procesoru (který obsahuje jak paměťový řadič, na nějž jsou navěšeny paměti, tak PCI Express řadič, na němž zase visí testovaná grafika). Testovali jsme v několika aplikacích, které budou i na další straně v testu integrované grafiky. Do testu nebyl zahrnut procesor AMD A6-3650.

Oblivion

Test Oblivionu byl upraven podmínkám, jde už o starší hru, která už ani moc integrované grafiky nepřekvapuje, natož diskrétní. Testovalo se v jedné konkrétní lokaci při stabilním pohledu na pohupující se trávu a větve stromů, v rozlišení 1920×1080, se zapnutými efekty Bloom, AA 8× a všechno v nastavení hry, co šlo, tak bylo zapnuto/na maximum (což vylučovalo pouze efekty HDR, které se nesnoubí s anti-aliasingem, stejně tak nemělo cenu měnit nastavení jasu, které zůstalo na výchozí hodnotě). Scéna byla v podstatě „statická“ rychlost zobrazování pohybu krajiny se neměnila, s postavou se nijak nehýbalo, nerozhlížela se, prostě jen „civěla“ (šlo o scénu „z pohledu postavy“, nikoli „z pohledu na postavu“).

Chaos Theory (64kB demo)

Testováno v rozlišení 1920×1080 na celou obrazovku bez hudby a vertikální synchronizace. Měřen průběh přesně 4 minuty od počátku dema (spuštěno v momentě, kdy se ztratí úvodní tři „loading kruhy“), výsledek je průměrnou hodnotou fps. Test využívá OpenGL.

Froblins Demo

Froblins je demo od AMD předvádějící tesselaci už na DirectX 10.1 (takže je možné provozovat dokonce i na Radeonech HD řady 3000). Testováno v rozlišení 1280×720, měřen průběh 4 minuty od spuštění (hned jak začne hrát hudba). Pouze spuštěno a nechán volný průběh (bezmála 4 minuty jsou shodou okolností právě jeden cyklus automatického prohlédnutí celé scény).

Unigine Heaven DirectX 10

Posledním testem je Unigine Heaven Benchmark ve verzi 2.5 s nastavením pouze DirectX 10. Nepotřebovali jsme totiž řešit tesselaci (který na Radeonech HD 4000 nefunguje), ale rychlost kreslení. V rámci toho jsme i snížili shadery na medium a anizotropní filtrování na 2. AA zcela vypnuto, rozlišení 1920×1080 na celou obrazovku.

Z výsledků vidíte, že u OpenGL testu je to celkem jedno, u ostatních testů v průměru lehce vede Core i3. Celkově bychom řekli, že skrze platformu Intel jako celek proudí data o něco ochotněji (je to vidět jak na této poslední sadě, tak i na propustnosti USB 3.0 a především na propustnosti pamětí).